21. ledna 1994 se sešla v Brně při veletrhu KABO v Domě techniky ustavující schůze České obuvnické asociace (ČOA). Asociace pak byla oficiálně registrována dne 3.3.1994. Podnět k tomuto počinu dal ing. Jiří Mlejnek, tehdejší generální ředitel společnosti STIVAL. Již od počátku byla asociace založena jako sdružení výrobců a prodejců obuvi a dalších doprovodných sortimentů, což se ukázalo jako velmi prozíravé. V té době existovalo mnoho silných a velkých výrobců obuvi, a to nejen ve Zlínském kraji, ale i řada výrobních obuvnických družstev, které byly kolektivním členem asociace.

Setkání členů ČOKA s Tomášem Baťou...

Stěžejním tématem bylo zpočátku uspořádat trh s obuví tak, aby se přizpůsobil zvyklostem v západní Evropě. Bylo nutné uspořádat pro každou sezónu jednu prezentační akci, která by představila nové kolekce obuvi a kožené galanterie. V návaznosti na prezentační veletrh pak bylo cílem uspořádat cca do měsíce pouze jednu společnou kontraktační akci pro maloobchody s obuví. V roce 1994 totiž připadla téměř na každý den jedna kontraktační akce na různých místech České republiky (ČR). Veletrhem, kde se začaly jednotně prezentovat za celou ČR výrobci a velkoobchody s obuví a koženou galanterií, se stal veletrh Mezinárodní veletrh obuvi a koženého zboží – KABO v Brně. ČOA na základě smlouvy s BVV a.s. vždy podporovala pouze tento jediný prezentační veletrh v rámci celé ČR. Asociace se stala odborným garantem veletrhu KABO a zůstala jím dodnes. Zpočátku byly návazné kontrakty obuvi a kožené galanterie organizovány ČOA ještě ve Zlíně, ale v důsledku rozdělení Československa význam Zlína z hlediska pořádání kontraktačních akcí upadal a navíc byla do Zlína velmi špatná dopravní dostupnost.

Asociace postupně získala kontakty a navázala spolupráci s podobnými sdruženími po celé Evropě a stala se členem mezinárodních organizací CEC, CEDDEC a UITIC. Za pomoci pana Jana Pivečky se dařilo zajišťovat společné výstavní expozice českých výrobců na veletrhu GDS, kdy jeden běh veletrhu podporovala vždy německá společnost pro spolupráci PROTRADE a další běh pak Ministerstvo hospodářství, následně pak i Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO ČR). Podařilo se prosadit do podporovaných veletrhů např. i veletrh Expo Riva Schuh v italském městě Garda, výměnné výstavní akce probíhaly i mezi českými a maďarskými firmami. Posledním podpořeným veletrhem s kolektivní účastí členů asociace byl veletrh MosShoes v Moskvě, a to ještě před uvalením sankcí na Rusko.

To, co začalo výrobce velmi tížit v letech 1994 -1996, byl značný nárůst dovozů obuvi z asijských zemí za nereálně nízké ceny. Již v roce 1997 vedla asociace jednání na MPO ČR a poukazovala na skutečnost, že v Evropě existují tzv. minimální dovozní ceny na obuv a navíc ještě i kvóty, které stanovují, kolik obuvi se smí do jednotlivých zemí dovézt. Nicméně naše republika snad jako jediná v Evropě analogická opatření nezavedla, což zhoršilo situaci českých výrobců. Po ruské měnové krizi v roce 1998 asociace opět jako první zpracovala dopady této krize na obuvnický sektor a požadovala po MPO ČR převedení pohledávek na Konsolidační banku a zachování cca 7 000 pracovních míst. Ani tento návrh nebyl akceptován, přestože vlády ostatních zemí svým výrobcům pomohly situaci v Rusku účinně řešit. V roce 2004 asociace zpracovala a podala podnět na antidumpingové šetření vůči Číně v oblasti nadměrných dovozů obuvi a vzhledem k újmě, kterou odvětví působí, ale opět vše zůstalo bez patřičné odezvy.

Oslava 20 let ČOKA – veletrh KABO únor 2014

Byla realizována celá řada dalších aktivit vůči nadměrným dovozům a nekalým praktikám při prodeji obuvi, ale i textilu na tržištích. V tomto boji jsme postupovali vždy společně i s textilní asociací ATOK, protože i výrobci textilu a oděvů byli tímto způsobem postupně likvidování a vytlačováni z domácího trhu. Protože vládní politika, ať již byla vláda „pravicová“ nebo „levicová“, nezajistila ochranu domácích výrobců, museli se tito přizpůsobit podmínkám na trhu a přejít na výrobu výrobků sice s vyšší přidanou hodnotu, které ale mohou produkovat v mnohem menším množství. Velké firmy zeštíhlely, omezily výrobní program a některé i zanikly. Vznikly však firmy nové, které ale již mají charakter menších či rodinných firem a které jsou dnes převážně členy České obuvnické a kožedělné asociace.

Asociace již od roku 1996 začala na základě požadavku svých členů pracovat na stanovení požadavků pro dobrovolnou certifikaci dětské obuvi. Inspiraci našla v německém systému WMS a v polském systému Zdravá stopa. Značka „Žirafy“ pak byla registrována na Úřadu průmyslového vlastnictví v roce 1997. Od této doby je permanentně prováděna osvěta ke zdravému obouvání zejména dětí, ale i dospělých a značka získala velkou oblibu mezi spotřebiteli. Před 3 lety asociace uvedla v život novou značku Komfortní obuv, která je udělována obuvi pro dospělou populaci. Obě značky byly přijaty do vládního programu Česká kvalita, protože mají značnou vypovídající schopnost pro spotřebitele a garantují i vysokou kvalitu takto označené obuvi.

Vraťme se ale ještě k historii. V letech 1997-1999 realizovala Univerzita Tomáše Bati (tehdy to ještě byla Fakulta technologická ve Zlíně, Vysokého učení technického v Brně) ve spolupráci s asociací rozsáhlé antropologické měření dětské nohy. Poprvé v historii byl zjišťován o zdravotní stav a onemocnění dětských nohou. Díky spolupráci s RNDr. Pavlou Šťastnou, Ph.D. jsme získali neocenitelné zkušenosti. V roce 1999 proběhla ve Zlíně také první mezinárodní konference ke zdravému obouvání dětí. Na tuto tradici jsme navázali spoluprací s Českou podiatrickou společností a pořádáním pravidelných mezinárodních sympozií v Brně a ve Zlíně.

Asociace řešila za dobu své existence rovněž řadu dalších projektů ve spolupráci s odbornými školami a zejména s Fakultou technologickou Univerzity Tomáše Bati, konkrétně s doc. Ing. Petrem Hlaváčkem, CSc. Také od něj jsme získali řadu cenných rad a zkušeností. V současné době jsme schopni provádět velmi odborné práce a pomáhat firmám např. při hodnocení konstrukce kopyt, konstrukce obuvi, provádět poradenství při reklamačním řízení apod.

Školení ČOKA k OOPP při MSV (září 2016)

Předávání ocenění Žirafa - Česká...

Uvádíme alespoň ty nejdůležitější mezinárodní projekty, které byly řešeny v poslední době. Projekt „E-Shoe Learning“, který byl financován z programu Leonardo da Vinci a zabýval se možnostmi zkvalitnění odborných znalostí pracovníků obuvnického průmyslu na úrovni dělnických profesí, projekt „INNOFOOT“, který byl financován v rámci projektů Collective Research Projects z prostředků 6.RP EU a zabýval se ortopedickou obuví a korekčními prvky do obuvi, projekt „STEP TO SUSTAINABILITY“ (S2S), který se zabýval udržitelností výroby obuvi v Evropě a projekt „High and Quality Shoes“ (HeS) v rámci programu EU ERASMUS +, který se zabýval výrobou vysoce kvalitní a luxusní obuvi. Od roku 2018 se asociace podílí také na řešení mezinárodního projektu „ShoeMan“, který vytváří nový interdisciplinární vzdělávací program pro manažera v obuvnické firmě a kombinuje odborné a průřezové dovednosti spojené s podnikáním, inovacemi, a to jak technologickými, tak i netechnologickými.

Protože asociace byla, jak již bylo uvedeno na začátku, vždy i sdružením určeným pro obchodníky, začala ihned po svém založení působit směrem k maloobchodu, a to zejména pořádáním pravidelných školení k zásadám prodeje, k anatomii a fyziologii nohy, k psychologii prodeje, ale zejména k zákonným povinnostem prodávajících a k reklamačnímu řízení. Za 25 let činnosti se asociace stala v této oblasti uznávanou autoritou pro maloobchodní prodejce.

Co se týká právní formy, existovala původní asociace jako zájmové sdružení právnických osob, kdy ale fyzické osoby neměly hlasovací právo. Z tohoto důvodu, aby nedocházelo k diskriminaci členů – fyzických osob, došlo v roce 2005 k transformaci na zaměstnavatelský svaz a byl rozšířen název na Českou obuvnickou a kožedělnou asociaci. Asociace se stala díky své odborné činnosti a korektnosti při jednání uznávaným partnerem pro centrální orgány jako jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo páce a sociálních věcí, či Ministerstvo zdravotnictví, ale je také garantem odborného školství pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.