Tržby v textilním a oděvním průmyslu od začátku roku rostou a kopírují tak každoroční sezónní výkyvy. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se ale zvýšily jen nepatrně, a to i přesto, že tržby v oděvním průmyslu rostly opravdu výrazně, o více než desítku procent. Textilní průmysl postihl pokles domácí produkce automobilového  a stavebního průmyslu. Naproti tomu pokles se netýká exportu textilního zboží a ve srovnání s 1. pololetím loňského roku dokonce došlo o nárůst cca 600 mil. Kč na 26 113 069 tis. Kč. U oděvní výroby lze naopak předpokládat, že nárůst tržeb mohl být z části způsoben zvýšením domácí poptávky. Exporty oděvního zboží ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poněkud poklesly (cca 200 mil. Kč), přičemž za 1. pololetí letošního roku se vyvezlo zboží za 12 622 209 tis. Kč. Z poklesu exportu nelze ale vyvozovat dalekosáhlé závěry, protože z významné části je export tvořen reexportem.

Produktivita práce založená na údajích o tržbách a počtu zaměstnanců v textilním a oděvním průmyslu kontinuálně roste, v současnosti mnohem více u oděvního průmyslu. U textilního průmyslu bylo navýšení oproti oděvnímu průmyslu spíše symbolické. Růst produktivity byl způsoben jednak poklesem počtu zaměstnanců v odvětví, tak i nárůstem tržeb, a to zvláště v oděvním průmyslu.

Vývoj průměrné měsíční mzdy nabral po poklesu v prvním čtvrtletí tohoto roku v textilním i oděvním průmyslu znovu stoupající tendenci, přičemž se rozdíl průměrné měsíční mzdy textilního a oděvního průmyslu snížil z 5 700 Kč na konci roku 2012 na nynějších 5 400 Kč ve prospěch průmyslu textilního. Zvýšení tohoto rozdílu na konci roku 2012 bylo nejspíše způsobeno mimořádnými mzdovými prémiemi.

Počet subjektů v textilním a oděvním průmyslu s 20 a více zaměstnanci se bohužel v 1. polovině letošního roku, zejména jejím prvním čtvrtletí, snížil, ovšem tento trend se v 2. čtvrtletí zastavil, situace se stabilizovala a došlo spíše k mírnému nárůstu. Nelze jednoznačně říci, zda pokles počtu subjektů byl způsoben ukončením jejich činnosti nebo například tím, že díky redukci počtu zaměstnanců přestaly být evidovány v kategorii firem s 20 a více zaměstnanci. Dalším faktorem může být, že hlavní činnost firmy se změnila z výrobní na obchodní a nebyla tak zahrnuta do statistického zjišťování.