O trendech v textilním a oděvním průmyslu, o vlivu pandemie a spolupráci Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu s Veletrhy Brno jsme diskutovali s Mgr. Jiřím Česalem, výkonným ředitelem ATOK.

Stejně jako v jiných oborem i textilní a oděvní průmysl čelí zvyšování mzdových nákladů. Je i ve vašem oboru řešením digitalizace celého oboru?

Digitalizace určitě částečným řešením je, hlavně v oděvním průmyslu, ten je ještě hodně založen na ruční práci. Je to trend, který proniká nejen do našeho odvětví.

Dalším trendem je ekologická zelená výroba. Jsou výrobci připraveni reagovat na tento trend a jsou spotřebitelé ochotni zaplatit za výrobky šetrné k životnímu prostředí?

Tato otázka je složitá, my o šetrné výrobě diskutujeme minimálně pět nebo šest let. Řeší se i na úrovni evropské textilní a oděvní konfederace – Euretex. Do této oblasti spadá více faktorů, především likvidace nebo recyklace oděvu, který už se nenosí. Je to spíše záležitost sběren a firem, které recyklované oděvy používají jako surovinu, například dodavatelé automobilového průmyslu. Také se věnujeme nahrazení bavlny lnem, protože je to původní místní plodina a do české krajiny patří. Výroba oděvů šetrná k životnímu prostředí je složitější problém, než by se na první pohled zdálo.

Současná koronavirová pandemie ukázala slabiny globalizace a závislost Evropy jsme na asijských dodavatelích a výrobcích. Nenastává doba renesance evropské výroby, čas pro využívání lokálních zdrojů a eliminaci těch obchodních modelů, kdy se dokončené výrobky musejí dopravovat přes polovinu světa?

Už před pandemií bylo vidět, že se globalizace se dostala na svůj zenit a že dále nejde jít stejnou cestou. Na druhou stranu globalizace pomohla chudším zemím zvyšovat životní úroveň, byl to právě textilní průmysl, který se v těchto zemích začal rozvíjet rychleji než ostatní branže.  Dlouhodobou perspektivu má však výroba, která funguje v místě spotřeby. Výrobek nemůže před svým dokončením třikrát nebo čtyřikrát objet zeměkouli. Bude záležet na chování spotřebitelů, jestli dají přednost levnějšímu a méně kvalitnímu zboží, nebo naopak lokální kvalitnější produkci.

Podívejme se ještě na spolupráci ATOK a Veletrhů Brno. ATOK letos oslavil 30 let existence, veletrh STYL je o 3 roky mladší. Dal by se shrnout jeho přínos pro textilní a oděvní branži?

ATOK je od prvního ročníku garantem veletrhu, ostatně Veletrhy Brno jsou naším členem. Účastníme se každého ročníku. STYL je určitě přínosný především pro oděvní branži, je jí přizpůsobený termínově i jinak.

 V době koronavirové krize vzrostl prodej módy přes e-shopy. Bude tenhle trend podle vašeho názoru pokračovat, nebo se zákazníci budou vracet do kamenných obchodů?

Tento trend bude určitě pokračovat, ale neznamená to, že ty kamenné obchody úplně skončí. Podle mého názoru bude určitá skupina spotřebitelů kamenné obchody vždy preferovat. Ne každému jsou digitální technologie blízké a jsou zde i lidé, kteří požadují k nákupu další servis, a ten na internetu zkrátka nedostanou.

Během koronavirové krize se snížila poptávka po formálním oblečení, pravděpodobně v důsledku toho, že spousta lidí pracovala v režimu home office. Možná se dá očekávat větší poptávka po módních rouškách.

Myslím si, že trend v odstupu od formální oblečení je déletrvající, určitě to není jen otázka jedné pandemie. Dalším významným vlivem je oteplování. Už nemáme tak mrazivé zimy. Odpadají rukavice, odpadají vlněné oděvy. Na styl oblečení má vliv také nová generace, která už zase tolik nelpí na formálním oděvu. Pandemie ty procesy jen urychlila. Prodej módy přes kamenné obchody zaznamenal výrazný pokles ve prospěch internetových obchodů. V nich se ale obleky na míru prodávat nebudou. Sportovní oblečení se bude přes internet prodávat velmi dobře, formální mnohem hůř.