Pavel Velev, ředitel Nadace Tomáše Bati ve Zlíně, dnes inspiroval vystavovatele na veletrhu KABO životním příběhem Tomáše Bati, jeho bratra Jana Antonína a dalších pokračovatelů. Především však přiblížil komplexní systém řízení firmy, která se v době bez mobilních telefonů a internetu dokázala proměnit v obuvnické světové impérium. Hovořil o ekonomice i personalistice, dobové fotografie komentoval a doplňoval více či méně známými Baťovými motty, z nichž mnohá jsou platná dodnes.

Firma Baťa začala psát svůj příběh v roce 1894. Zejména Tomáš Baťa byl vizionář, který se díval nejen dopředu, ale i do světa, kam firma začala exportovat už v roce 1909. Hodně ho ovlivnily pobyty v Americe. Ve firmě Ford pochopil výhody pásové výroby i potřebu zavést nové technologie, u společnosti Endicott-Johnson, která například pro své zaměstnance stavěla domy, se nadchl přístupem k zaměstnancům. Ty vždycky nazýval spolupracovníky a snažil se, aby se i oni cítili jako podnikatelé. Velký důraz kladl na komunikaci s nimi a trpělivě i za pomoci srozumitelných hesel jim vysvětloval své představy a plány. Hodně investoval do reklamy – tištěné i filmové. Jen pro zajímavost – plakáty firmy Baťa byly vytištěny v 32 jazykových mutacích.

Baťa vybudoval ve Zlíně svým způsobem malou Ameriku a svým zaměstnancům zajistil na tu dobu nebývale vysokou životní úroveň. Ve dvacátých letech vydělávali lidé u Bati třikrát tolik než bylo ve Zlíně obvyklé. Na své spolupracovníky však kladl vysoké nároky a v roce 1924 firma zavedla tzv. účast na zisku a ztrátě s cílem vyrábět méně zmetků a zvýšit kvalitu i produktivitu práce. Každá jednotka, ať už to byla dílna nebo obchod, byla plně zodpovědná za své hospodaření, přičemž musela vycházet z firemního plánu. „Firma plánovala 26 týdnů dopředu. Každá činnost u Baťů byla přepočítána na čísla,“ říká Pavel Velev s tím, že mnohá tehdejší pravidla byla z dnešního pohledu velmi tvrdá a pro současné zaměstnance by byla těžko akceptovatelná. Platilo to i v personální práci, kde se dbalo na zodpovědný výběr motivovaných lidí, kteří chtěli růst, pracovat na sobě a vzdělávat se. Učili se i cizí jazyky, v čemž je firma motivovala finančně. Baťa měl zájem o aktivní a loajální zaměstnance, kteří jednoduše nestáli na místě.

Snad nejznámějším baťovským heslem je „Náš zákazník – náš pán“. „Motto pochází z roku 1906 a už tehdy dávalo jasně najevo, že základem baťovské filozofie je služba. „Kdo toto heslo ctí, bude úspěšný i dnes,“ dodal ve své přednášce Pavel Velev.