URBIS SMART CITY FAIR
4.-6.6. 2024

Co je smart city?

Pojmem smart city rozumíme koncept strategického řízení města, resp. obce nebo regionu, při němž jsou využívány moderní technologie pro ovlivňování kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov a další. V konceptu smart city je současně kladen důraz na „tvrdé“ i „měkké“ aspekty řízení života ve městě a na soulad „šedé“ a „zelené“ infrastruktury města.

Koncept smart city

Koncept smart city se ovšem netýká pouze používaných technologií, nýbrž si klade za cíl napomoci celkovému hospodářskému růstu měst a kvalitě jejich životního prostředí prostřednictvím jejich efektivního fungování, k čemuž patří i spolupráce s obyvateli města. Technologie se tak stávají technickým prostředkem k využití strategických (hospodářských) cílů. Koncept smart city může být aplikován na velkoměsto i na malou obec. Rozhodující je základní filozofie smart city a porozumění místním podmínkám a potřebám, s nímž se tento koncept zavádí. Smart city je formalizováno ve strategických dokumentech města, obce či regionu. K naplnění cílů obsažených ve strategii smart city směřují konkrétní dílčí projekty.

Role města a obcí v rámci smart city

Podle toho, jaká je role měst (nebo obcí či regionů) v projektech smart city, pak hovoříme o projektech investičních, kdy město nakupuje již technicky a tržně zralé řešení, nebo vývojových, kde je město jako „živá laboratoř“ součástí vývoje ještě ne zcela hotového řešení. Tomu pak odpovídá i způsob financování příslušného projektu, kde se vedle vlastních prostředků města uplatní rozmanité dotační nástroje nebo bankovní a jiné soukromé finance. U vývojových projektů s městem jako „živou laboratoří“ zpravidla nese většinu souvisejících nákladů dodavatelský průmysl.

Smart city je možné vidět ve čtyřech úrovních:

• plánování, pro něž informační technologie umožňují získat a zpracovat potřebná data,
• komunitní život, v němž pomocí elektronických informačních systémů může vedení města s občany bezprostředně komunikovat, a získávat tak od nich potřebné informace i odezvu na své řízení města,
• infrastruktura, především energetika, doprava, městské služby a budovy a jejich „inteligentní“ řízení pomocí informačních a komunikačních technologií,
• výsledná kvalita života a atraktivita města, která je konečným cílem zavádění konceptu smart city, je v mnoha ohledech subjektivní, a tudíž obtížně měřitelná.

Příklad – Ostrava a URBact (program pro rozvoj měst) – FajnOVÁ Ostrava

Ostrava je město s 300 tisíci obyvateli a 23 městskými obvody. Bohužel podle studií, které si město nechalo vypracovat, Ostravu až 60 procent mladých lidí nevnímá, jako místo, kde by chtělo žít a pracovat. Ostrava se vylidňuje. Proto se radnice rozhodla vytvořit v rámci programu URBact strategický projekt FajnOVÁ Ostrava – Ostrava je město pro nové začátky! Pro komunikaci byla zvolená jednotná značka fajnOVÁ, symbolizující proces tvorby i očekávaný cíl realizace strategického plánu – fajn/fajna/fajnova Ostrava. Brand fajnOVÁ je vizuálně rozpracován návazně na design manuál Ostravy, aby vždy jasně odkazoval na spřízněnost s městem Ostravou.

Zapojení obyvatelstva – město komunikuje s lidmi

Důležitým aspektem pro strategické plánování rozvoje Ostravy bylo zapojení obyvatelstva do tvorby nového města. Základním prvkem přípravy plánu byl 21členný řídící výbor, který byl sestavený z výrazných osobností Ostravy. Do tvorby strategie byli zapojeni také další odborníci a myšlenkoví lídři v různě zaměřených pracovních skupinách. Strategický plán v neposlední řadě tvořili lidé – dvacet tisíc obyvatel a návštěvníků Ostravy.

V číslech:

• 6 800 lidí vyplnilo dotazník o jejich pohledu na Ostravu,
• 8 000 lidí dalo 32 000 podnětů a vstupů, zúčastnili se akcí, debat a diskuzí,
• 1 200 lidí, vyplnilo 15 300 pocitů online,
• 500 lidí zaslalo nápady na projekty a podněty ke strategickému plánu,
• 3 250 členů fajnOVÉ komunity reagovalo na FB.

Pocitová mapa

Hýbatelem se stala tzv. pocitová mapa, kde se místní občané vyjadřovali k tomu, co se jim ve městě líbí, co jim naopak schází a kde vidí největší problémy. Obyvatelé Ostravy byli tímto zapojeni do větších rozvojových projektů. Z této akce vzešlo několik strategických cílů a priorit:
-      propojit město uvnitř i se světem,
-      oživit historické centrum města,
-      být centrem kvalitního vzdělávání,
-      zlepšit prostředí pro rozvoj podnikání,
-      zapojit občany do řízení města,
-      přiblížit město přírodě,
-      kultivovat prostředí pro život všech generací.

Z každého jednotlivého strategického cíle pak vzešly změny, kterých chce město dosáhnout a následně příklady strategických projektů. Konkrétní projekty např.:
-      rekonstrukce Hlavního nádraží,
-      přeměna budovy jatek na kulturní centrum,
-      výstavba Moravskoslezské vědecké knihovny,
-      příprava nové průmyslové zóny Ostrava-Hrušov,
-      Malá Kodaň – propojení Masarykova náměstí s nábřežím Ostravice pro komunitní aktivity,
-      rozvoj městské nemocnice Ostrava,
-      revitalizace Lesoparku Benátky a Pustkoveckého údolí,

Cílem celé kampaně je tedy nevylidňování Ostravy, nalákání mladých lidí k životu v Ostravě a celkově zkvalitnit život všech občanů i lidí z přilehlé aglomerace.