MINERÁLY BRNO
18.-19.11. 2023

Montované kameny, lepené a plastové falzifikáty

V posledních několika letech se na zahraničních, ale bohužel i českých mineralogických burzách objevily ukázky, o nichž se lze domnívat, že mají za cíl podvést při koupi nedostatečně znalého zákazníka. Šlo zejména o pokusy některých rumunských prodejců s mistrně provedenými montážemi a vlepenými plastovými krystaly  na různých nerostných podložkách. Byly zaznamenány plastové krystaly akvamarínů a barevných turmalínů vlepených do originálních mateřských hornin. Krystaly byly často dokonce podélně rýhovány, aby více napodobily ty přírodní. Také se vyskytly např. vzorky rudních podložek s nalepenými plastovými žezlovými krystaly křišťálu podezřele velkých rozměrů (až přes 10 cm). Vrcholem podvodných snah jsou případy vlepených zkroucených plechů přestříkaných zlatěnkou, jež bývají vmontovány do úzkých dutin pravých vzorků z rudních lokalit a jsou vydávány za špičkové ukázky přírodního zlata ve formě plíšků. Byly také viděny ukázky průměrných mineralogických vzorků, které byly pro větší efekt dozdobeny zvlněnou vrstvou plastu.

Typickými falzifikáty a montovanými ukázkami jsou marocké křemenné geody vylévané lepidlem a vysypávané nadrcenými štěpnými krystalky galenitu. Pro větší efekt jsou tyto geody někdy dozdobeny vlepenými „krápníky“ galenitu, které místní obchodníci vyrábějí ze špejlí namáčených v lepidle a opět obalovaných v drceném galenitu a pak jsou následně vlepeny do křemenných geod.

Takovéto podvodné ukázky se většina seriózních organizátorů mineralogických burz snaží nemilosrdně vymýtit ze stolů na svých akcích a např. německý mineralogický časopis Lapis o podobných vzorcích zachycených  na burzách již několikrát informoval.

Falšované přírodní minerály a horniny

Vltavín (moldavit) je již přes 10 let pokusně vyráběn v Číně. Teprve cca poslední 3 roky se začaly skleněné falzifikáty vltavínů objevovat pravidelněji ve větší míře na šperkařských a mineralogických trzích. Dosud je to zejména na trzích jv. Asie, ovšem informace mezi odborníky pronikají stále častěji. Barevně se skleněné vltavíny výrobcům povedlo bohužel již doladit; a několik skleněných vltavínů zamíchaných mezi ostatní přírodní je již poměrně složité vyčlenit. Zatím je však pro výrobce naštěstí stále velkým problémem dosáhnout věrohodné skulptace, která je pro přírodní vltavíny typická, nezaměnitelná a hlavně u každého přírodního vltavínu zcela odlišná. Skulptace u skleněných vltavínů vypadá jakoby získaná otisknutím nějaké formy do plastické ještě neztuhlé taveniny. Má tvar příliš pravidelných protáhle buňkovitých tvarů. Lesk je poněkud silněji skleněný, ten byl ovšem u přírodních vltavínů také zaznamenán.

falešný vltavín

Obsidián je přírodní vulkanické sklo s barvou nejčastěji černou, hnědou, šedou i čirou, obvykle v různém stupni zakalení, často se značným množstvím drobných bublinek. Zcela atypické barvy byly zjištěny při výbuchu sopky Mt. St. Helena v USA, kde bylo toto zabarvení způsobeno obsahy různých příměsí. V 90. letech min. st. se začaly objevovat na mineralogickém trhu sytě modré (barva podobná chalkantitu) variety obsidiánu, které si ve šperkařství rychle získaly oblibu. Materiál je nyní většinově vnímán jako syntetický a pochází z Vietnamu, i když některé mineralogické výzkumy prokázaly jistou nejednoznačnost původu. Později se začaly z Číny dovážet růžové obsidiány se zvláštní šlírovitou vnitřní stavbou jinak ve zcela čiré základní hmotě. Materiál obsahuje mnoho bublinek, někdy až přes 2 mm velkých a jeho syntetický původ je již jednoznačně prokázán.

falešný růžový obsidián

Zvláštní skupinu falšovaných nebo retušovaných kamenů tvoří různé dodělávky jinak hojné hlavně u trilobitů (zejména z Maroka). Mezi minerály jsou typické retuše dobrušováním poškozených krystalů (např. některé uražené špičky v křišťálových drůzách). Tato praxe je rozšířená zejména v Afghanistánu a Pakistánu, méně v Brazílii. Zdejší turmalíny nebo akvamaríny jsou po ulomení často dobrušovány, aby nebyly vzorky s takto poškozenými krystaly znehodnoceny. V hojné míře se na trhu vyskytují také vyštípané osmistěny fluoritu. Nejde o přírodní krystaly, ale do tvaru osmistěnu naštípaný kusový fluorit. Značný nešvar je i dolepování větších krystalů na podložky s menšími krystaly. V polovině 90. let min. století vznikla velká aféra v Jáchymově, odkud se objevovaly vzorky s dolepovanými krystaly minerálu stefanitu do dutinek rohovce. Také dráty stříbra a zlata jsou často dolepovány na originální podložky z lokalit. Z Číny pochází také zvláštní hladké koule fluoritu, jejichž tvar je získán chemickým leptáním a zaoblením. Tvar není původní a i tento materiál lze považovat za pokus o podvedení zákazníka.

chemicky oleptaný fluorit

Barvené kameny a snahy o podvody – barvením vydávané za jiný dražší drahý kámen

Snahy o podvody byly zaznamenány u dobarvených kamenů produkovaných ve velkých kvantech zejména z Indie, Číny, již méně také z Brazílie. Nejčastěji jde o produkci tzv. sekaných náhrdelníků či náramků. Snaha výrobců je zaměřena na zušlechtění jinak průměrně zbarvené suroviny, ovšem někdy lze již právem uvažovat o podvodných pokusech. Dobarvením se zkvalitňují např. růženíny, citríny, lazurity (lapis lazuli), či přírodní tyrkysy. Naopak do modra dobarvené křišťály bývají na trhu často mylně prodávány za podstatně dražší akvamaríny nebo modré topasy. Také modře zbarvené magnezity nebo howlity (přírodní jsou slonovinově bíle zbarvené) jsou bohužel nejčastěji vydávány za podstatně dražší tyrkysy nebo larimary. Podobně fialově zbarvená surovina je v několika posledních letech bohužel často prodávána za mnohem dražší kámen sugilit. Právě u těchto kamenů hrozí velmi často nebezpečí zašpinění oděvů z uvolňovaného barviva. Doporučit lze propláchnutí nově přinesených šperků několik minut pod tekoucí vodou. Např. u dobarvených růženínů lze pozorovat výrazně růžovou vodu po dobu několika desítek sekund. Totožný problém byl pozorován v posledních letech opět u rumunských dealerů ve snaze o barevné zdokonalení příliš světlých rodochrozitů nebo jiných uhličitanů (kalcit, dolomit) do kamenů sytě růžových. Děje se tak dobarvením pomocí růžových ubrousků namočených ve vodě a položených na povrch vzorků. Ty tak výrazně uvolňují barvivo, že jsou pak kameny sytě růžově zabarveny.

Zdraví nebezpečné krystaly pěstované z vodných roztoků (snadno rozpustné)

Mezi mimořádně krásné a také stále častěji se vyskytující pěstované krystaly na trhu patří i ostře oranžově červené silně sloupcovité krystaly dvojchromanu draselného - lopezitu. Přírodní lopezit se vzhledem ke své velmi silné rozpustnosti vyskytuje jen velmi vzácně v chilské poušti Atacama. Zde vytváří tenké povlaky a jemné tabulkovité krystalky, zatímco velké až 3 cm dlouhé krystaly jsou vždy vypěstované. Lze říci, že lopezit na burze či v obchodě rozhodně nebude přírodní. Vzhledem k velkému obsahu toxického chromu a snadné intoxikaci organismu (díky silné rozpustnosti v tělních tekutinách) je třeba s tímto minerálem zacházet velmi opatrně a rozhodně nelze doporučit rodičům nákup lopezitu jako krásný kámen malým dětem. Samozřejmě je vyloučeno jej dát i do akvaria. Nebezpečné je i pouhé olizování lopezitu. Stejně nebezpečný sytě žlutý jednoduchý chroman draselný se ve formě pěstovaných krystalů na burzách dosud neobjevil.  

Pozn.: evropské směrnice pro distribuci chromitých rozpustných solí jsou velice přísné a samotný chrom a veškeré jeho sloučeniny je z pohledu hygieny a možných intoxikací člověka v EU pod drobnohledem a na výstavách patří k zakázaným exponátům.

 Text: RNDr. Luděk Kráčmar, r. 2014