MINERÁLY BRNO
18.-19.11. 2023

Stovky zajímavých pegmatitů uvidí lidé na výstavě Významné mineralogické lokality jižní Moravy, která doprovodí podzimní Minerály Brno. 17. a 18. listopadu by tak na brněnské výstaviště měli zamířit všichni, kteří se chtějí podívat na to nejlepší z moravských nalezišť.

Naleštěný řez zonálním turmalínem, Řečice.

Pegmatity jsou svým minerálním složením velmi blízké zvláště granitům (žulám) a jsou celosvětově známé díky častým nálezům rozměrných nerostů, které jsou v dutinách i větší než metr. Využívají se i v průmyslu, například jako zdroj živců pro výrobu keramiky, křemenů pro sklářství nebo mnoha drahých kamenů pro šperkařství.

Množství světově významných nalezišť této skupiny minerálů se nachází také v České republice. Patří mezi ně například Rožná, která se do povědomí společnosti zapsala ve spojitosti s prvopopisem nového nerostu – lithné slídy lepidolitu. Později zde vědci našli další nový minerál – turmalín rossmanit. Lokalita nabízí také velmi kvalitní herderity.

Lepidolit v živci, Dobrá Voda.

Rubelit, Dobrá Voda.

Rubelit a lepidolit, Dobrá Voda.

Jen o dvacet kilometrů dál se nachází vesnice Dobrá Voda, ze které pocházejí kvalitní ukázky takzvaných „mouřenínských“, ale i méně běžných „tureckých“ hlaviček. Jde o turmalín elbait s temně modrým nebo temně růžovým zakončením krystalů. Také tantalo-niobáty z této lokality dosahují výborné kvality.

Blízká obec Cyrilov zase mineralogy zaujala výskytem čočkovitých černých turmalínů-skorylů a objevem nového minerálu-fosfátu cyrilovitu v asociaci s pestrou skupinou dalších fosfátů.

Dolní Bory zase nabízejí vynikající ukázky velkých srostlic (hypoparalelní srůsty) krystalů záhněd, které mají až přes půl metru, velké krystaly živce ortoklasu, perleťově lesklé srostlice a krystaly živce albitu. Mineralogové tady také poprvé objevili drahý kámen sekaninait, který rovněž dosahuje až metrové délky.

Apatit na albitu, Dolní Bory.

Čočkovitý skoryl, Dolní Bory.

Dolomit, Dolní Bory.

Hypoparalelní srůst záhnědy, Dolní Bory.

Hypoparalelní srůst záhnědy, Dolní Bory.

Hypoparalelní srůst záhnědy, Dolní Bory.

Naleštěná ukázka růženínu, Dolní Bory.

Nepravidelný výbrus záhnědy, Dolní Bory.

Za pozornost stojí také místní růženín, který se řadí k jedněm z nejkvalitnějších ze západomoravských pegmatitů a občas se brousí i jako šperkový kámen. Někdy se dokonce jedná o takzvaný hvězdový růženín, tedy minerál s hvězdovým efektem po vybroušení do tvaru kabošonu.

Dolní Bory se vyznačují také mimořádnými ukázkami až dvacet centimetrů dlouhých andalusitů, deseticentimetrových ilmenitů, pěticentimetrového dendritického monazitu či až pěticentimetrových sloupečků zelenkavého, modrého i žlutého apatitu. Krásné byly i zdejší dolomity nebo pyrity, bohaté ukázky lollingitu a proslulá je i zdejší plejáda fosfátů, z nichž některé jsou celosvětově málo běžné až raritní (laueit-uškovit, scorzalit, augelit, benyacarit a dvě barevné formy beraunitu).

Okénková záhněda, Dolní Bory.

Ortoklas, Dolní Bory.

Srůst sloupcovitých apatitů, Dolní Bory.

Srůst sloupcovitých skorylů, Dolní Bory.

Skoryl ukončený v křemenu, Dolní Bory.

Výbrus záhnědy, Dolní Bory.

Žezlová záhněda, Dolní Bory.

Také desilikované pegmatity, kde byl pozdějšími geologickými procesy vyloužen křemen, zastoupené v hadcích z Věžné, poskytly zajímavé nerosty. Jde zejména o bohaté ukázky vzácného millaritu, dlouhé sloupečky niobového rutilu či vzácný stibiobetafit.

Ke konci 80. let minulého století vzbudila náležitý rozruch lokalita Li-pegmatitu Řečice u Nového Města na Moravě, odkud se začaly objevovat na domácí poměry nevídaně velké krystaly rubelitů (asi největší krystal – 7 x 5,5 cm – je uložen v Národním muzeu v Praze). Tyto kousky dosti často přesáhly i pět centimetrů na délku. Ze zajímavých minerálů se zde nalezly i v pegmatitech méně běžné arzeničnany (zejména hezký arzeniosiderit) nebo vzácný tusionit a boromuskovit. Na nedalekém návrší byly získány i mimořádně velké drúzy a volné krystaly záhnědy s hezkým muskovitem.

Velké krystaly záhněd jsou ostatně známé z více míst a jsou příležitostně vykopávané stále. K těm klasickým lokalitám patří Bobrůvka, Bobrová, Suky, Bohdalec, Pikarec, Rousměrov, Záseka, Vídeň a mnohá další zajímavá místa.

Lepidolit, Rožná, Hradisko.

Nízce sloupcovitý skoryl, Bohdalec.

Zonální křišťál záhnědy, Bobrůvka.

Zonální turmalíny, Rožná, Hradisko.

Poslední jmenovaná lokalita se do povědomí mineralogů zapsala i díly velkým ukázkám smolně hnědého fosfátu triplitu. Dnes už je ale zatopená vodami Mostišťské přehrady.

Velmi pěknými barevnými elbaity-rubelity v minulosti překvapily také lokality Pikarec, Strážek či Laštovičky. Ani jedna ovšem velikostí nedosáhla úrovně řečických rubelitů. Ze Strážku pocházejí z obecného pegmatitu zajímavé ukázky dutin s živci, na nichž nasedají krystaly granátu-almandinu.

Už ve 20. letech 20. století upoutala pozornost sběratelů i vědců krásnými ukázkami albitu, muskovitu, apatitu a navíc přítomností pro pegmatity netradičních minerálů – brookitu a anatasu – obec Bobrůvka.

Také příležitostně odkryté menší pegmatitové žíly v těženém lomu v Horních Borech poskytují vzhledné ukázky běžných pegmatitových minerálů. Pochází odtud největší známý moravský čočkový skoryl – dnes uložený ve sbírkách NM v Praze, 15 x 14 x 8 cm. Okolní lokality Radenice a Cyrilov poskytují čočkové skoryly nejčastěji do 5 cm šířky.

K mimořádným nálezům patří jistě i kvalitní gemologická surovina záhněd, citrinů a křišťálů. Jde o transportem zaoblené krystaly až valouny mnohdy mimořádně kvalitní suroviny, ale mnohem častěji pouze o úlomky těchto krystalů, které bývají zejména po orbě nalézány zvláště v území Rousměrov – Bohdalec a v navazujících směrech k Sukům a na opačnou stranu k Bobrůvce (známé citríny z Lind).

Citrín, Bohdalec.

Exponáty na výstavu poskytne Moravské zemské muzeum a řada soukromých sběratelů. Díky tomu se podaří utvořit ucelený přehled nejzajímavějších a nejkvalitnějších západomoravských pegmatitů.

Kromě této rozsáhlé výstavy uvidí návštěvníci díky spolupráci s Muzeem Českého ráje v Turnově také mimořádnou expozici velkých fazetově vybroušených kamenů ze západomoravských pegmatitových lokalit, a to často v mimořádných velikostech a různých typech výbrusů.

Následující výstava v roce 2019 poté obsáhne další nerosty z jiných typů hostitelských hornin z jižní Moravy.