AMETYST
- fialová až modrofialová odrůda křemene
Název podle řeckého slova ametystos - neopojný
Chemické složení: SiO2
Krystalová soustava: trigonální
Lom: lasturnatý
Tvrdost: 7
Hustota: 2,65
Lesk: skelný, mastný
Barva: světle až tmavě fialový, fialově
červený, průhledný, průsvitný
Vryp: bílý
Astrologie: znamení Berana (Babyloňané) nebo
Kozoroha (staří Řekové), Ryby
Výskyt: nachází se v pěkných krystalech
zvláště v dutinách vyvřelých hornin a v křemenných a rudných žilách.
Zřídka se vyskytuje v horských trhlinách spolu se záhnědou. Poměrně častý
je uvnitř achátových mandlí a jako dutinová výplň geod v melafyrech. V křemenných
žilách někdy vytváří zonální vrstvy střídající se s mléčným křemenem, tzv. hradbové ametysty.
Historie: Ametyst je nejvíce žádanou a nejkrásnější odrůdou křemene. Znali ho už Egypťané, Etruskové i staří Římané. Ve staré Číně se z něho zhotovovaly drobné gemy. Ve středověku byl velmi ceněn i v Evropě. Je označován za biskupský kámen. Byl symbolem zamilovaných, kamenem zdrženlivosti. Jako většině drahých kamenů, i ametystu byla připisována magická síla, chránil před kouzly a čarami.
Zpracování: fasety, kabošony, větší i menší glyptiky
Pálením ametystu se mění jeho barva na žlutavou a vzniká umělý citrín.
Výskyt v České republice:
na křemenných žilách u Ciboušova u Klášterce nad Ohří (ametyst s jaspisem),
Bochovice – hradbové ametysty, Kojatín, Hostákov, Valdíkov na Třebíčsku, okolí Tišnova –
Květnice
geody v podkrkonošských
melafyrech u Kozákova, Doubravice, Frýdštejna, Rváčova, Železnice
ametyst, Černý potok, foto: Radek Votava |
ametyst, lom Hvězda, Stará Paka, foto: Jiří Zach |
ametyst, Doubravice, foto: Radek Votava |
ametyst, Bochovice, foto: Radek Votava |
ametyst, Bochovice, foto: Radek Votava |
ametyst, Kojatín, foto: Radek Votava |
achát s ametystem, Morcínov, foto: Radek Votava |
ametyst, Valdíkov, foto: Radek Votava |