Přejdi na obsah | Přejdi na menu | Přejdi na vyhledávání

AMETYST

 

- fialová až modrofialová odrůda křemene

Název podle řeckého slova ametystos - neopojný

Chemické složení: SiO2
Krystalová soustava: trigonální 
Lom: lasturnatý
Tvrdost: 7 
Hustota: 2,65 
Lesk: skelný, mastný

Barva: světle až tmavě fialový, fialově červený, průhledný, průsvitný
Vryp: bílý
Astrologie: znamení Berana (Babyloňané) nebo Kozoroha (staří Řekové), Ryby
Výskyt: nachází se v pěkných krystalech zvláště v dutinách vyvřelých hornin a v křemenných a rudných žilách. Zřídka se vyskytuje v horských trhlinách spolu se záhnědou. Poměrně častý je uvnitř achátových mandlí a jako dutinová výplň geod v melafyrech. V křemenných žilách někdy vytváří zonální vrstvy střídající se s mléčným křemenem, tzv. hradbové ametysty.

Historie: Ametyst je nejvíce žádanou a nejkrásnější odrůdou křemene. Znali ho už Egypťané, Etruskové i staří Římané. Ve staré Číně se z něho zhotovovaly drobné gemy. Ve středověku byl velmi ceněn i v Evropě. Je označován za biskupský kámen. Byl symbolem zamilovaných, kamenem zdrženlivosti. Jako většině drahých kamenů, i ametystu byla připisována magická síla, chránil před kouzly a čarami.

Zpracování: fasety, kabošony, větší i menší glyptiky

Pálením ametystu se mění jeho barva na žlutavou a vzniká umělý citrín.

Výskyt v České republice:
na křemenných žilách u Ciboušova u Klášterce nad Ohří (ametyst s jaspisem),
Bochovice – hradbové ametysty, Kojatín, Hostákov, Valdíkov na Třebíčsku, okolí Tišnova – Květnice
geody v podkrkonošských melafyrech u Kozákova, Doubravice, Frýdštejna, Rváčova, Železnice

 

ametyst, Černý potok, foto: Radek Votava

ametyst, lom Hvězda, Stará Paka, foto: Jiří Zach

ametyst, Doubravice, foto: Radek Votava

ametyst, Bochovice, foto: Radek Votava

ametyst, Bochovice, foto: Radek Votava

ametyst, Kojatín, foto: Radek Votava

achát s ametystem, Morcínov, foto: Radek Votava

ametyst, Valdíkov, foto: Radek Votava

 

 

 

 

Vyhledat můj veletrh

Areál výstaviště