ARAGONIT

Název dostal podle místa výskytu v Molina de Aragon ve Španělsku.

Chemické složení: CaCO₃
Tvrdost: 3,5 - 4
Hustota: 2,9 – 2,95
Krystalová soustava: kosočtverečná
Lom: lasturnatý
Lesk: skelný, na štěpných plochách perleťový až mastný
Barva: bezbarvý, bílý, žlutý, hnědozelený, šedobílý, růžový, světle fialový, namodralý
Vryp: bílý

Historie: jeho masivní pestře pruhované formy se snadno opracovávají a odedávna slouží k výrobě nádobek, sošek a obkladů.

Vzhled: Tvoří sloupcovité krystaly, často srostlé v pseudohexagonální prorostlice, též jehličkovité až stébelnaté agregáty, keříčkovité shluky (železný květ) nebo vrstevnaté (vřídlovec) a pisolitické útvary (hrachovec).

Vznik a výskyt: Zpravidla v připovrchových částech zemské kůry, pozdně hydrotermální na rudních žilách, v dutinách bazaltů, jako produkt termálních pramenů a gejzírů, v sedimentech, v supergenních zónách rudních ložisek (varieta zeiringit), v jeskyních a opuštěných důlních chodbách.

Výskyt v České republice: krystalovaný na puklinách bazaltických hornin zejména na vrchu Číčov u Hořence u Bíliny v Českém středohoří, kde vytváří čiré, světle žluté krystaly o velikosti 10-15 cm.

V Hořenci hledal aragonity již J. W. Goethe. Je to v současnosti jediná lokalita na světě se surovinou pro fasetové broušení. Bezbarvé, žluté až nazelenalé výbrusy mohou přesáhnout vzácně i 100 ct.

Obdobné výskyty menších krystalů jsou známy i u blízkých Korozluk a Měrunic nebo v Hřídelci u Lázní Bělohrad. Čiré fialově růžové sloupcovité krystaly (do 5 cm) pocházejí z Všechlap u Teplic, keříčkovité agregáty ze Zbrašovských jeskyní u Teplic nad Bečvou, železný květ a pisolitické jeskynní perly z důlních chodeb v Příbrami a Kutné Hory, vřídlovec a hrachovec jsou známé jako časté produkty depozice z minerálních vod v Karlových Varech.

Je též součástí některých jeskynních výzdob (krápníky, sintry, jeskynní perly). Modré nebo zelené formy se usazují z důlních vod na ložiscích mědi a  nazývají se zeiringity.

Zpracování: Čiré vínově žluté aragonitové krystaly z Hořence u Bíliny nebo z Hřídelce u Nové Paky jsou vybrušovány obvykle jako stupňovce pro sbírkové účely. Z vřídlovců se vyráběly nejrozmanitější předměty - šperkovnice, mističky, krabičky, popelníky, násadky k peru apod. V dnešní době se používá k výrobě přívěšků, ale i k vysoce individuálním šperkům, kde svou roli hraje kresba kamene.

Zpracování karlovarských aragonitů má několikasetletou tradici. Velmi oblíben byl za dob Goethových návštěv zdejších lázní, kdy se z něj brousily sbírkové kazety s destičkami vřídlovce různých barev a struktur. Oblíbené byly i šperky, těžítka a další galanterie.

Hrachovec se obvykle nebrousil, spíše se mu nechávala jeho přírodní podoba. V současné době je velmi oblíbené ponořování různých předmětů nebo i rostlin – např. růží do termálních vod. Po určité době se na povrchu těchto předmětů vysráží vrstva aragonitu.