CHALCEDON

Chemické složení: SiO₂

Vláknitá kryptokrystalická až mikrokrystalická odrůda křemene vznikající rekrystalizací koloidního opálu.

Název: podle zaniklého města Kalchidón v Malé Asii.

Chalcedon je kryptokrystalický až mikrokrystalický (skrytě krystalický) agregát s velmi jemnou vláknitou strukturou s povrchem ledvinitým, nátekovým, krápníkovým nebo kulovitým. Vytváří žilné či puklinové výplně nebo častěji kulovité až čočkovité (někdy značně protažené v jednom směru) tvary (tzv. mandle či geody, pecky) s celkovým zaplněním vnitřního prostoru nebo i pouze částečným. V centru pecky potom nacházíme dutiny s ledvinitým povrchem nebo též porostlým jinými fázemi (různé odrůdy křemene, krystaly zeolitů, barytu, jehličky goethitu apod.

Specialita jsou chalcedonové pseudomorfózy po fluoritu, barytu, aragonitu, kalcitu apod. Příměsi železa, manganu, niklu, chromu, ale i různé inkluze způsobují variabilní zbarvení. Podle zbarvení, texturní kresby a inkluzí jiných minerálů má chalcedon různé názvy a odrůdy: plazma, karneol, achát, prasem, heliotrop, onyx, sardonyx, chrysopras, jaspis

Tvrdost: 6 -7
Hustota: 2,5 – 2,7
Krystalová soustava: amorfní
Lom: nerovný, lasturnatý
Lesk: skelný, matný, hedvábný
Barva: bílá, šedá, šedomodrá. Nejčistší chalcedon je bezbarvý nebo namodralý, na průsvitu často nažloutlý, světle oranžový, šedý nebo nazelenalý. Kromě přírodních barev se na mineralogickém trhu můžeme často setkat i s chalcedony a acháty dodatečně dobarvenými včetně barev v přírodě se nevyskytujících (růžová, fialová, žlutá, ostře zelená, výrazně inkoustově modrá). Je průsvitný až neprůsvitný. Neprůhledná bílá odrůda se nazývá kašolong.
Vryp: bílý
Astrologie: Kozoroh, Rak, Střelec

Výskyt: na puklinách, trhlinách a v dutinách sopečných hornin (melafyry, čediče). Vyskytuje se i přeplavený na sekundárních nalezištích. Častý je i na pouštích – geody.
Chalcedon bývá jako jeden z nejmladších minerálů také na povrchu rudních vzorků.

Historie: Jako drahý kámen je znám odedávna, poukazují na to různé archeologické nálezy staré 8000 let. Zpočátku měl význam jako surovina pro výrobu nástrojů, později jako drahý kámen. Od středověku je známo jeho barvení. Je kamenem lásky, protože přitahoval ženám srdce mužů. Byl také symbolem moci. Chránil před hněvem a melancholií.

Zpracování: kabošony, drobná i větší glyptika, galanterie, technické účely

Výskyt v České republice: Zejména v Podrkronoší v okolí Doubravice, Frýdštejna, Levína, Nové Paky a Železnice. Krásné ukázky růžovofialových odstínů pocházejí z Ahníkova u Kláštěrce nad Ohří. Na Klášterecku a Chomutovsku známe více kvalitních lokalit. Na Moravě vynikají především chalcedony z Rudic a Olomučan na Blanensku ze zdejších rudických geod. Ty se dnes nacházejí přeplavené až na jih od města Brna. Další zajímavé ukázky pocházejí z okolí Příbora (např. Hončova hůrka).