CHRYZOKOL

Název podle řeckých slov chrysós – zlato a kólla - lep

Chemické složení: (Cu,Al)₂H₂Si₂O₅(OH)₄ – n H₂O

Tvrdost: 2-4
Hustota: 1,9 – 2,4
Krystalová soustava: amorfní, rombická
Lom: lasturovitý
Lesk: matný, voskový až skelný
Barva: zelený až modrozelený, neprůhledný
Vryp: světlomodrý nebo zelenomodrý
Astrologie: Blíženci

Vznik a výskyt: supergenní při zvětrávání rud mědi. Ledvinité, hroznovité, polokulovité i krápníkovité agregáty, často s koncentrickou stavbou. Chryzokol nevytváří krystaly a proto se nalézá jen v kusech. Vytváří zrnité, hroznovité, krustou pokryté agregáty, které se vyskytují často s jinými měďnatými minerály, které se nachází obvykle ve velkém množství v oxidační zóně měďnatých rud na ložiskách mědi.

Historie: Zpracováván a oblíben byl už v období Říma, později byl zatlačen jinými minerály. V současnosti jeho obliba opět stoupá.

Zpracování: vzácně fasety, kabošony, drobná glyptika. Ve většině případů je však chryzokol příliš měkký na to, aby byl zapracován do šperků.

Při smršťování gelu, kterým je tento polodrahokam tvořen, vznikají různé štěrbiny a pukliny. Chryzokol se brousí do kulovitých a čočkovitých tvarů a sestavuje do řetízků. Vyrábějí se z něj také uměleckořemeslné výrobky jako figurky, misky nebo vázy. Je značně křehký. Výhodné je, pokud je prokřemenělý. Mnohem častěji se zpracovávají partie chryzokolu prorostlé s malachitem či jinými minerály.

Výskyt v České republice: hojný v Rokytnici nad Jizerou, na výchozu žíly Pošepný nad dolem Alexandr ve Vrančicích u Příbrami, ve Studenci u Semil a v Zálesí, vzácněji uváděn z Bělovse u Náchoda, Krásna u Horního Slavkova, Borovce u Štěpánova, Zlatých Hor a Nýznerova

Jako sbírkové se zpracovávají prokřemenělé partie s chryzokolem z Rokytnice nad Jizerou, Studence u Semil či Zálesí. Jde obvykle o sbírkové rovinné brusy, vzácně i kabošony.