MALACHIT
Název
malachit má zřejmě řecký původ ve slově malache – sytá zeleň, podle jiných
zdrojů ve slově malachos - měkký
Chemické složení: Cu2(CO3)(OH)2
Tvrdost: 3,5 - 4
Hustota: 4,1
Krystalová soustava: jednoklonná
Lom: lasturnatý
Lesk: skelný, diamantový, hedvábný
Barva: světle, jasně až tmavě zelený,
neprůhledný
Vryp: světle zelený
Astrologie: Býk
Výskyt: jeden z nejběžnějších
supergenních minerálů, vzniká při zvětrávání rud mědi
Vytváří charakteristické
jehličkovité krystalky, tabulově ploché krystaly nebo hutné pevné hrudky, na průřezu často velmi krásně páskované
s krustou či povlakem, jemně vláknité nebo radiálně paprsčité agregáty
s ledvinitým povrchem.
Historie: Už ve starém Egyptě se z něj vyřezávaly kameje, amulety a ozdobné předměty. Znali ho i staří Římané a Řekové. Drcený se používal jako barva v malířství nebo jako líčidlo.
Zpracování: kabošony, tabulkovce, drobná až
velká glyptika, ozdobné předměty – figurky, sošky, šálky, talířky či vejce; galanterie,
obklady, vzácně i fasetové výbrusy
K výrobě
šperků se používají jednotlivé, až několik centimetrů silné, ledvinité, odspodu
rostoucí agregáty, které mohou být i několik kilogramů těžké.
Výskyt v České republice: na rudních ložiscích – Krupka, Moldava, Příbram, Hradové Střímelice, Nová Ves u Rýmařova, jehlice a paprsčité agregáty u Borovce u Štěpánova a Ludvíkova u Vrbna pod Pradědem, v Bělovsi u Náchoda, na četných místech v permských sedimentech v Podkrkonoší (Horní Kalná) a v okolí Českého Brodu, také na mnoha místech v Brněnském masivu (Komínský lom)
malachit, Brno - Komín, foto: Radek Votava |
malachit, Borovec, foto: Jiří Sejkora |