MARKAZIT
Název
pochází z arabského slova markašit – původní název pro pyrit a jemu
podobné minerály.
Patří mezi
sulfity.
Chemické složení: FeS2
Tvrdost: 6 – 6,5
Hustota: 1,8 - 4,9
Krystalová soustava: krychlová
Lom: nerovný
Lesk: kovový
Barva: mosazně až světle bronzově žlutý,
bává však poněkud světlejší a má šedozelenavý odstín
Vryp: černý
Vznik a výskyt: Nízkoteplotní
sulfid vznikající v uhlí a v nepřeměněných i přeměněných horninách,
tvoří konkrece v jílech i vápencích, vzácněji na některých rudních žilách
i v pegmatitech. Vyskytuje se výhradně ve svrchních partiích zemské kůry,
protože na rozdíl od pyritu vzniká z chladnějších roztoků nebo při
rozkladu organické hmoty. Krystaly
bývají ostře pyramidální, ploše sloupcovité s velkými plochami hranolů,
mnohdy prorůstají v zajímavé, často velmi složité srostlice, seskupené
v zoubkované nebo hřebenité útvary.
Časté jsou agregáty kusové, zrnité, stébelnaté nebo paprsčitě s ledvinitým
povrchem.
Zpracování: facetové brusy, vzácně kabošony,
někdy i v přírodních tvarech
Výskyt v České republice: Hojný v podkrušnohorských hnědouhelných pánvích, hlavně u Sokolova, Citic, Starého Sedla, Mostu a Lipnic. Světoznámé jsou až 15 cm velké skupiny krystalů z Vintířova na Sokolovsku. Markazit je relativně častá součást jáchymovských rudních žil. Na rudních žilách březohorského ložiska v Příbrami se vyskytují hřebenitě seskupené krystaly, drůzovité kůry a ledvinité útvary.
