OLIVÍN

Název dostal podle charakteristické zelené barvy.

Tvrdost: 6,5 - 7
Hustota: 3,27 - 4,2
Krystalová soustava: kosočtverečná
Lom: lasturnatý
Lesk: skelný
Vryp: bílý, nažloutlý
Barva: žlutozelený, olivově zelený, zelenočerný, černohnědý
Astrologie: V Babylóně byl kamenem lidí narozených ve znamení Ryb, ve starém Egyptě a Byzancii ve znamení Lva a ve středověku byl kamenem lidí narozených ve znamení Panny.
 

Výskyt: Běžný horninotvorný minerál bazických hornin, olivínovců neboli peridotitů. Výskyt olivínu (čistá drahokamová odrůda se nazývá chryzolit) v terciérních čedičích severních Čech byl znám již v době rudolfínské. V severočeských čedičích se olivín uplatňuje v hnízdovitých shlucích, velkých max 50 cm. Tyto olivínické koule obsahují kromě světle žlutozeleného olivínu i černohnědý enstatit, sytě zelený klinopyroxen a různě sytě hnědý spinelid – picotit. Nevýhodou je značná rozpadavost těchto agregátů při jakémkoli pokusu o uvolnění z houževnatého čediče. Převážná většina zlomků tedy poskytuje po vybroušení jen malé kameny, menší než 1 karát. Poněkud větší a čistší surovinu poskytují monominerální výplně okrouhlých dutin menších rozměrů.

Historie: Lidstvu je znám odedávna. Je nazýván také peridot nebo chryzolit. Znali ho už staří Řekové. Později se broušené olivíny vsazovaly i do církevních šperků a předmětů. Byla mu připisována magická síla. V době baroka byl kamenem milenců. Chránil lidi před bolestí srdce, pomáhal při zimnici, melancholii a v neštěstí.

Výskyt v České republice: Hojný v terciérních vulkanitech Českého středohoří a v okolí lužické poruchy, zejména v okolí Kozákova a Železného Brodu, z Podmoklic u Semil - olivínové koule s drahokamovými odrůdami, Černošín u Stříbra, Hončova hůrka u Příboru

Zpracování, broušení a šperky z olivínů: V roce 1910 bylo na Kozákově nalezeno větší množství suroviny, která poskytla celkově 160 ct broušených kamenů vynikající kvality. Největší brus z tohoto nálezu má hmotnost 15,67 ct a je uložen v Národním muzeu v Praze.

Kromě hojně broušených olivínů z Kozákova a Podmoklic, nejvíce využívaných ve špercích v období secese, se v druhé polovině 20. století začaly více uplatňovat olivíny ze Smrčí u Semil. Při výrobě olivínových šperků v období secese byla velmi oblíbena kombinace olivínu s českými granáty – pyropy. Počátkem 90. let minulého století se turnovští kamenáři pokusili o renesanci této kombinace, ovšem tyto snahy nebyly v souladu s módními trendy a nebyly zákazníky vyslyšeny a současný český olivínový šperk není tedy na trhu příliš častý.