OPÁL

Chemické složení: SiO₂ + H₂O. Jedná se o tuhý gel hydratovaného oxidu křemičitého s proměnlivým obsahem vody - kolísá od 1 -20 %, při zahřátí nad 250°C se ztrácí.
Tvrdost: 5 - 6,5
Hustota: 1,9 – 2,2
Krystalová soustava: amorfní
Lom: lasturnatý
Lesk: skelný až voskový
Barva: chemicky čistý je bezbarvý; bílý, oranžovočervený (ohnivý opál), žlutý, zelený, modrý, hnědý, černý
Vryp: bílý
Vznik a výskyt: Opál vzniká při srážení SiO₂ z kyseliny křemičité, která vznikla v silikátových nebo vulkanických horninách. Také může být usazen v termálních pramenech. Vytváří kulovité útvary seskupené hroznovitě, krápníkovitě nebo ledvinitě, často vyplňuje dutiny v horninách nebo tvoří žilky a vrstvy. Prosycuje kmeny stromů (dřevitý opál) nebo i živočišné fosilie (mušle opalizované drahým opálem z Austrálie).
Astrologie: v Babylonu byl kamenem lidí narozených ve znamení Kozoroha

Historie: Jako drahý kámen je zpracováván odedávna. Zpočátku k výrobě primitivního nářadí, později jako ozdobné a šperkové předměty. Využíval se už za starých Asyřanů, Babyloňanů a Římanů. Drahý opál patřil vždy k tajemným kamenům, byla mu připisována magická síla. Pomáhal při melancholii, uklidňoval nervy, léčil srdce, ochraňoval před starostmi, navracel ostrost zraku, dával jiskru očím.
Odrůdy: Existuje velmi mnoho odrůd opálu.
obecný opál – mléčně bílý, nahnědlý, hnědý, šedý
hyalit – je nejčistší odrůda opálu, je bezbarvý, průhledný, bez opalizace
černý opál – obecný i drahý, s barvoměnou
oOhnivý opál – hyacintově červený, do medově žluté, průhledný, s příměsí hematitu
matrixový opál – drahý opál s barvoměnou prosycující matečnou horninu jako jemné žilky, zrníčka nebo nepravidelné polohy
dřevitý opál – bílý, žlutý, červený, hnědý až černý. Prosycuje fosilní kmeny, často uchovává i letokruhy
voskový opál – voskově žlutohnědý
mléčný opál – častý, bílý
drahý opál - mléčně bílý, šedý s hrou barev - opalizuje v různých odstínech barev, nejčastěji červeně, zeleně a fialově. Opalizace vzniká lomem světla na vrstvičkách kuliček SiO₂ za přítomnosti vody.
dendritický opál – různobarevný, s manganovými dendrity
mechový opál – různobarevný s rozptýlenými „mechovými“ útvary
geyzírit – opál vzniklý z horkých termálních pramenů
kašolong – křídově bílý

Zpracování: fasety, kabošony, dublety, triplety, drobná a středně velká glyptika
Ušlechtilé opály jsou broušeny do čočkovce. Průhledný ohnivý opál je často broušen ve tvaru fasetového brusu. Hyalit se fasetuje nebo se používá v přírodní hroznovité formě. Ušlechtilý opál dobré kvality s krásnou hrou barev je velice ceněn. Z tohoto důvodu se někdy řeže na tenké plátky, tzv. čipy, které by se samy o sobě v přírodě nevytvořily. Tyto tenké plátky jsou leštěny a podkládány vrstvou jiného, většinou tmavšího materiálu, např. onyx. Takové kameny se nazývají dublety. Jestliže se na tuto dubletu přilepí ještě jeden plochý, průhledný čočkovec, např. křišťál, vzniká tripleta a dubleta je tak chráněna před poškozením.

Výskyt v České republice:
Hyalit: Valeč v Doupovských vrších, Vicenice u Moravských Budějovic
Opál obecný: u Ahníkova na Kadaňsku, v okolí Křemže (Bohouškovice, Holubov, Brloh), ve východní části Českomoravské vrchoviny, hlavně u Třebíče (Borovina, Řípov), Rožná, Smrček u Pernštejna, Níhov, Rudice, Olomučany