RODONIT

Název podle řeckého slova rhodos: růžový

Chemické složení: křemičitan manganu s proměnlivým zastoupením železa, hořčíku, vápníku 
Tvrdost: 5,5 – 6,5 
Hustota: 3,5 – 3,8
Krystalová soustava: trojklonná
Lom: výtečná štěpnost /štěpný podle klence
Lesk: skelný
Barva: růžový až hnědorůžový, černě žilkovaný oxidem manganu, při zvětrávání většinou rychle tmavne a černá. Průsvitný až neprůhledný. 
 Vryp: růžový 
 Astrologie: Beran

Výskyt: vzácně tabulkovité krystaly (většinou zaoblené), lupenité a nejčastěji celistvé a zrnité agregáty
Nejznámějším světovým nalezištěm je Rusko, oblast u Jekaterinburgu na Uralu. Fersmanovo muzeum v Moskvě vlastní vázu o hmotnosti 400 kg, která byla vyřezána z jednoho bloku rodonitu.

Historie: odedávna mu byla připisována magická síla. Vyráběly se z něj ozdobné předměty, vázy a sarkofágy. V 16. století byl považován za kámen štěstí, radosti, obveseloval srdce, upevňoval mysl a čest, navracel paměť.

Zpracování: Jen zrnité agregáty rodonitu se mohou vybrousit a zpracovat do šperků. Rodonit se zpracovává do kulovitých tvarů jako přívěsky k řetízkům nebo jako plochy do intarzií. Proto není černé žilkování na závadu, je naopak žádoucí jako zabarvující prvek. Z velkých rodonitových bloků se dají připravit uměleckořemeslné výrobky jako knoflíky, misky, figurky, intarzie, obložení stěn apod.

Výskyt v České republice: Celistvé a zrnité agregáty, vzácně i tabulkovité krystaly (do 3 cm), na ložiscích pyritu a manganových rud ve Chvaleticích u Přelouče, Moravicích a Litošicích, byl zjištěn i v Kojeticích u Třebíče.