SAFÍR
Safír - odrůda korundu
Název podle řeckého slova sappheiros - modrý
Chemické složení: Al2O3
Tvrdost: 9
Hustota: 3,97 – 4,05
Krystalová soustava: klencová
Lom: lasturnatý, nerovný
Lesk: skelný, matný
Barva: různé odstíny modré, fialová,
modrofialová, i zelená, žlutá a bezbarvá (leukosafír), oranžový safír se nazývá
padparadža. Safíry mohou mít barvu
jen světlounce modrou, nejvýše ceněny jsou však kameny sytě modré a safíry
asterické (ve směru určitého pohledu je na nich patrný třpyt ve tvaru hvězdy).
Astrologie: Byl symbolem lidí narozených ve
znamení Vodnáře (Byzancie), Střelce (staří Řekové) nebo Kozoroha podle
středověkých astrologů.
Historie: Pro svou krásu a výjimečné vlastnosti je vyhledávaným drahým kamenem. V minulosti se názvem safír označovaly všechny modré kameny. Až na začátku 19. století byl spolu s rubínem popsán jako samostatná odrůda korundu. Byly mu připisovány mimořádné vlastnosti. Jeho majiteli přinášel sílu, čest i nesmrtelnost. Byl symbolem bohatství, odstraňoval neshody i bolesti. Ve středověku byl symbolem nebe, představoval nejvyšší duchovní hodnoty. Říkalo se mu také biskupský kámen.
Výskyt v České republice: Obecné korundy až safíry v metamorfovaných horninách a pegmatitech v Čejově u Humpolce, v Kloubu u Protivína, u Dolních Borů u Velkého Meziříčí (zrna v andalusitu) nebo v Pokojovicích na Třebíčsku – krystaly obecného korundu i více než 7 cm velké. Velmi významné jsou výskyty safírů v náplavech na Jizerské louce. Nálezy safírů jsou známy i z granátových štěrků těžených u Podsedic v Českém středohoří a Vestřevi v Podkrkonoší.
Drahokamové safíry se u nás nacházejí pouze na jediné nevelké lokalitě uprostřed Jizerských hor, v náplavech na Jizerské louce severně od Tanvaldu, kde byly v minulosti získávány ke šperkařským účelům. Safíry z tohoto naleziště hledali lidé u soutoku Jizerky a Safírového potoka již od 16. století. Toto naleziště bylo mimořádně významné, české safíry bývaly považovány za nejkrásnější v Evropě a některé kousky předčily svou kvalitou i safíry cejlonské, i když nedosahovaly jejich velikosti. Velikost kamenů z Jizerské louky se pohybuje kolem 2 – 3 mm, byly zde však nalezeny i přírodní klenoty o velikosti jednoho centimetru a váze až 10 karátů. Na Jizerce se občas nachází i safíry s působivým zelenomodrým probarvením. Naleziště v Jizerských horách je dnes součástí přírodní rezervace, kde je jakýkoliv způsob získávání safírů přísně zakázán. Jen velmi ojediněle se nacházely drahokamové safíry i na ložisku Vestřev. Pocházejí odsud broušené kameny do velikosti 1 cm. Safíry z pyropových štěrků v Českém středohoří jsou obvykle velmi drobné a k broušení se nehodí.
Zpracování a využití: šperkařské účely, ozdobné předměty
|
safír, foto: prof. Rudolf Rost |
