železitý křemen

Chemické složení: SiO₂
Krystalová soustava: obvykle kusový, v krystalech vzácně (trigonální soustava)
Lom: lasturnatý, tříštivý
Tvrdost: 7
Hustota: 2,65
Lesk: skelný, mastný

Barva: červená, hnědá, žlutá, olivově zelená. Zbarvení je způsobené oxidy železa. Mívá různé odstíny a intenzitu žluté, oranžové, červené, hnědé a černé, chlority způsobují zbarvení dozelena. Struktura je makroskopicky celistvá nebo krystalická. Některé železité křemeny prokazují svůj sedimentární původ střídáním různobarevných vrstviček nebo oolitickou stavbou (skládají se z kuliček různé velikosti, které vznikly narůstáním různobarevných vrstviček kolem nějakého zrnka). Velmi dekorativní jsou hvězdicovité útvary – tzv. hvězdové křemeny. Vyskytují se i zrnka hematitu nebo spekularitu, která mají po vyleštění kovově stříbrnou barvu. Mohou se objevit i dendrity. Železité křemeny, resp. křemité hmoty doprovázející ložiska železných rud, jsou velice různé a také se liší lokalitu od lokality. Převažují silicity s načervenalou, hnědavou nebo nazelenalou barvou. Většina těchto fenoménů se může kombinovat i na jediném vzorku, tím je dána jedinečnost těchto křemenů.

Astrologie: Beran, Lev

Výskyt: kusový, zrnitý i krystalovaný

Pod názvem železitý křemen se skrývá řada křemenných hmot různého složení a různé struktury. Vznik těchto materiálů byl podmíněn přínosem SiO₂ jak z hydrotermálních roztoků (provázejících vulkanismus), tak ze zvětrávání hornin. Je nepravděpodobné, že by silicity vznikly např. z nahromaděných jehlic křemitých hub. Primitivní organizmy se ale určitě na vzniku těchto materiálů podílely, protože se občas v křemenech vyskytují struktury, které je možné vysvětlit jejich činností.

Historie: V sedmdesátých letech 20. století byla železitým křemenům věnována pozornost v rámci vyhledávání domácí šperkařské suroviny. Cílem bylo posoudit známé lokality z hlediska jejich technologické kvality – tj. možnosti broušení, charakteru vybroušených kamenů, výtěžnosti materiálů se šperkařskou kvalitou a množství zásob. Ve větší míře se ale železité křemeny nevyužívají, neboť s otevřením hranic a dovozem obrovského množství velmi kvalitních brousitelných kamenů zájem o českou surovinu upadl.

Výskyt v České republice: kusový, zrnitý i krystalovaný, červeně, hnědě nebo žlutě zbarvený, hojný v ordovických sedimentech Barrandienu, Řevnic, Zaječova, Strašic, Cheznovic i na Křivoklátsku. Dnes je známo asi 60 lokalit se surovinou nejrůznější kvality a struktury. Kameny se sbírají nejen na starých odvalech po těžbě železné rudy, ale i v potocích nebo na polích, kam se dostaly ze zvětralého primárního ložiska svahovými pohyby nebo vodním transportem.

Zpracování: Kvalitní brusy lze vyrobit jen z nejkvalitnějších malých částí. Předtím je nutno množství suroviny rozřezat, ale značná část plátků není k broušení vhodná. Surovina bývá popraskaná, porézní, s nepravidelnými dutinkami, někdy nelze dosáhnout stejnoměrného vyleštění. Železité křemeny bývají spíše doménou amatérských sběratelů a šperkařsky se využívají minimálně.