Letňanské zastávky Jakuba Kornfeila
Jezdec mistrovství světa silniční třídy Moto3, Jakub Kornfeil, se na veletrhu MOTOSALON ukázal hned dvakrát. Nejprve ve čtvrtek a pak znovu na další autogramiádě v neděli. To se podepisoval návštěvníkům u stánku společnosti GlobalMoto, která má v nabídce přilbu značky Nolan, s níž od loňského roku Kuba startuje.
Kubo, jsi na
roztrhání. Na MOTOSALONu jsi byl už ve čtvrtek, v sobotu jsme se dozvěděli
o představení tvého motocyklu Peugeot z německých Drážďan, v neděli
jsi zase tady v Letňanech a v pondělí tě čeká další dlouhá cesta. Všechno
se zastaví až úvodním závodem MS v Kataru…
Teď to mám neuvěřitelně nabité. Každý den něco jiného a
létám mezi Německem a Slovenskem. V pondělí budu zase ve Španělsku. Je toho teď
před sezónou hodně, ale nedá se nic dělat. Je potřeba ukázat se u všech našich
sponzorů a takhle to momentálně je. Sponzoři jsou potřeba, a jestliže oni mě
v sezóně podporují, musím jim zase něco odevzdat zpátky. Žádný závodník to
samozřejmě nemá rád, ale bez toho to nejde, a jsem si toho vědom.
Co říkáš svému novému
motocyklu Peugeot?
Říkám, že to bude risk, ale vypadá to, že by mohl fungovat.
Jsem rád, že jsem udělal tohle rozhodnutí a líbí se mi. Motorka mi okamžitě
seděla a padla do ruky. Nebylo to jako vloni ze začátku roku s Hondou. Tohle by
mohlo být mnohem lepší.
Ono to po tvém
loňském přestupu od KTM k Hondě vypadalo, že půjde o krok správným směrem…
To jsem si myslel také. KTM od roku 2015 do roku 2016
udělala dva kroky dopředu. A zase utekla Hondě, která byla v sezoně před
tím lepší. To jsme nevěděli, do budoucnosti nevidíte. A právě proto teď říkám,
že Peugeot byl risk, ale že by to mohl být zisk.
Katar se blíží, ještě
spíš normálně?
Zatím se spaním nemám problém. Měli jsme už dvoje testování,
dvoudenní ve Valencii a další dvoudenní v Jerezu. Mám najeto hodně kol a
právě v pondělí odlétám znovu do Španělska na další třídenní testy. Myslím si,
že bychom mohli všechno před prvním závodem vychytat.
Ve dvou posledních
sezónách jsi vybojoval pódium, už schází ten jeden poslední krok, vítězství.
Není to hozená rukavice?
Ano, jde o jediné místo, ale o to nejtěžší, protože je
nejvýš…
Moc českých
závodníků, kteří zvítězili v závodě GP, ale není, že?
Je jich hodně málo. Samozřejmě, že bych se chtěl zapsat do
historie českého motocyklového sportu, ale je to hodně těžké. V MS jedou
nejlepší kluci z celého světa, třicet tři nejlepších, a každý z nich
chce vyhrát. To je problém.
Když se vytvoří
skupina deseti jezdců a v každé zatáčce je na čele někdo jiný, musí hrát
rozhodující slovo detaily…
Spíš náhody. Ohnete motorku do zatáčky o deset centimetrů
později, zpozdíte se na výjezdu ze zatáčky, a v tu chvíli vás předjede na
následující rovince šest jezdců. A je to jen kvůli těm pár centimetrům na
brzdách před zatáčkou. Třeba v Mugellu jsem najížděl na rovinku jako
druhý, a na konci rovinky jsem byl třináctý.
Dá se jezdit jako
počítač bez jediné chybičky?
Určitě dá, ale v tréninku. V závodě, když jsou
okolo vás další jezdci, to opravdu nejde.
Když se třeba stane,
že uděláš nějakou chybičku, uvědomuješ si to ve chvíli, kdy se do stejného místa
dostaneš v dalším kole?
Stoprocentně. Každý metr
na trati přemýšlíš, co udělat jinak, co se stalo v tom předchozím kole.
Pořád to šrotuje v hlavě a pořád musíš plánovat další zatáčku, další kolo…
