Českomoravská myslivecká jednota slaví 100 let

Přesně před 100 lety 22. dubna v Brně vznikla myslivecká jednota, tehdy pod názvem Československá myslivecká jednota. Na expozici ČMMJ je vystaveno více než 120 významných trofejí. Jde o unikáty, které asi nebudou hned tak k vidění. Na sobotu pak chystá galavečer a myslivecký ples a proběhne také mistrovství Evropy ve vábení jelenů. 

Zajímá vás, jak se posuzuje Mistrovství Evropy ve vábení? Na tuto otázku nám odpověděla marketingová specialistka Českomoravské myslivecké jednoty a samozřejmě také žena, kterou myslivost zcela pohltila, Andrea Güttlerová. „Za každý stát, který se účastní mistrovství, přijede rozhodčí. V Brně to bude dvanáct států včetně České republiky. Ti při přípravách vylosují jednotlivé disciplíny, které napodobují v podstatě celou jelení říji. Samotné soutěžící rozhodčí při mistrovství nevidí, jsou „zavření“ v budkách.“ Můžeme jen dodat, že favoritem na výhru je i zástupce České republiky, a to již několika násobný mistr Evropy, Jan Brtník.

Nedílnou součástí myslivecké výstavy v pavilonu G1 bude i přehlídka trofejí, a že je na co se těšit. Uvidíte zde na 120 trofejí včetně trofeje z roku 1730. Získat tolik trofejí ale není jen tak, pomáhal i na slovo vzatý odborník pan docent Martin Vacha. „Jsou tam trofeje nejen od lovců, ale i z muzejních sbírek,“ říká předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota a zároveň dodává: „Vše je o vstřícnosti lidí, ale to nejdůležitější v Brně najdete. Ze Slovenska přivezou národní rekordy jelenů, muflonů i kamzíků. Česká republika se ukáže nejen národními rekordy, ale také nejstarší trofejí z roku 1730, jejíž majitelkou je vášnivá lovkyně Eleonora Amálie z Lobkowicz, jedná se o jelena evropského, který byl zastřelen v honitbě Český Krumlov.“

Jiří Janota je myslivcem od roku 1986, odpověděl nám tedy na otázku, co se za téměř 40 let změnilo. „Narůstá počet žen, které se myslivosti věnují. A přivedou je k tomu často lovečtí psi, kteří jsou velice populární. To je jedna z velkých změn oproti minulosti. Další je ta, že dříve byla myslivost postavená na chovu drobné zvěře, teď se vyrovnáváme s nárůstem stavu spárkaté zvěře, která způsobuje škody. Takže když to vezmu s nadsázkou, půlka společnosti nám nadává, že střílíme zvířata a druhá, že střílíme málo.“

Myslivci se musí také vyrovnávat s Invazními druhy dravců, jako je norek, psík mývalovitý nebo mýval.