Drahé kameny na svatováclavské koruně, jablku a žezle

Určování drahokamů na historických předmětech je velmi obtížné, proto i určení kamenů na svatováclavské koruně prošlo historickým vývojem. Nejstarší určení kamenů, založená hlavně na jejich barvě, již většinu červených kamenů správně označují jako spinely. První podrobnou mineralogickou prohlídku koruny provedl v roce 1945 prof. Jan Kašpar, který její výsledek také  o rok později publikoval. Poslední průzkum dr. Jaroslava Hyršla v roce 1998 přinesl i nové určení sedmnácti drahokamů.

Svatováclavská koruna byla již od svého vzniku nejvzácnějším předmětem Českého království. Tomu odpovídá i výběr drahokamů, které ji zdobí. Jejich kvalita je v řadě případů zcela mimořádná a koruna se tím řadí na přední místo i ve světovém měřítku. Je známo, že Karel IV. byl ve své době jedním z nejvýznamnějších sběratelů drahokamů a korunu nechal za svého života předělat, zřejmě i proto, že se mu podařilo získat lepší kameny. Od roku 1387 koruna již předělávána nebyla, proto je dnes velmi důležitým objektem při studiu historického vývoje brusů.

Popis drahokamů koruny

Přední strana: nejnápadnějším drahokamem přední strany je centrální červený kámen. Od doby vzniku koruny byl chybně označován za rubín a donedávna byl uváděn i jako největší rubín na světě zasazený ve šperku. Podle posledního průzkumu jde ve skutečnosti o červenou odrůdu turmalínu zvanou rubelit. Důkazy pro toto určení jsou podrobně uvedeny v práci dr. Jaroslava Hyršla (1998). Koruna ovšem obsahuje nejstarší významný turmalín zasazený ve šperku. Navíc kámen není uvnitř čistý, a proto ani jeho cena jako rubínu by nebyla příliš vysoká, zejména ve srovnání se safíry a spinely na koruně. Jeden z nejlepších a zároveň i nejtěžších safírů se nachází pod rubelitem; je jediným modrým kamenem na přední straně. Všech pět dalších červených kamenů přední strany jsou spinely. Zdaleka nejkvalitnější z nich je horní spinel srdcovitého tvaru. Má optimální červenou barvu a je dokonale čistý. Prof. Kašpar (1946) jeho váhu odhadl na 95–105 karátů, což jej řadí k největším a nejkvalitnějším červeným spinelům na světě. Nad ním je ještě velká přírodní perla.

Pravá strana: Na pravé straně je pouze jeden červený kámen, spinel. Nemá příliš dobrou kvalitu a je i značně popraskaný na povrchu. Na této straně se nachází také pět modrých safírů, z nichž spodní dva umístěné vedle spinelu, dosahují velmi vysoké kvality. Nejzajímavější je ale horní zelenomodrý kámen, který byl dříve označován za safír; ve skutečnosti jde o akvamarín, modrou odrůdu berylu. Nad akvamarínem je další velká perla.

Levá strana: Levá strana se barevně shoduje s pravou a i zde najdeme pouze jeden červený kámen, spodní spinel. Vedle něj po obou stranách září opět krásné velké safíry a pět dalších je i na lilii, kterou na vrcholu zakončuje velká perla.

Zadní strana: Ve středu dolní části zadní strany je velký modrý safír, který je zřejmě nejtěžší ze safírů na koruně; prof. Kašpar (1946) jeho váhu odhadl na 300–330 ct. Je celkem čtyřikrát provrtán kolmo na tabulku – původně byl zřejmě připevněn na jiném předmětu. Zadní strana koruny se od ostatních odlišuje vyšším počtem kamenů, protože po obou stranách safíru se nacházejí dva shluky po pěti kamenech. Nalevo je pět červených spinelů, napravo tři spinely a dva další, velmi zajímavé kameny. Tvůrci koruny chtěli mít další shluk pěti červených kamenů, stejných jako vlevo, ale neměli už k dispozici stejně velké spinely. Proto použili dva jiné drahokamy a podložili je červenou fólií, takže barevný efekt byl v době vzniku koruny zřejmě dokonalý. Fólie však časem ztratila barvu, proto dnes vidíme, že spodní kámen ve shluku je světle modrý a pravý kámen bezbarvý. Modrý kámen je safír, bezbarvý spinel, který původně prof. Kašpar považoval za křišťál. Na lilii na zadní straně se nachází ještě pět dalších červených spinelů a nahoře velká perla.

Koruna je zhotovena ze čtyř částí, které jsou spojeny panty. Na vrcholu každého z nich je jeden provrtaný červený spinel.

Křížek: uprostřed křížku je osazena modrá safírová kamej ve tvaru kříže, znázorňující ukřižování Krista. Po obou stranách křížku jsou dva červené spinely a nahoře modrý safír.

Oblouky (kamáry): oblouky koruny vznikly v jiné době a za zcela jiným účelem; také použité drahokamy se liší. Nejnápadnějším rozdílem oproti hlavní části koruny je použití zelených smaragdů, úplná absence safírů a hojné drobné perličky, jiný je také typ osazení. Všech 25 zelených kamenů na obloucích bylo určeno jako smaragdy. Složitějším se ukázalo určení devatenácti červených kamenů, které Kašpar (1946) považoval všechny za spinely. Ve skutečnosti jde o pět větších červených kamenů, z nichž čtyři jsou spinely a jeden rubín, a čtrnáct malých rubínů (Hyršl, 1998). Je přítomno také šestnáct drobných perel.

Původ kamenů na koruně

Safíry - pozorované inkluze v safírech na koruně plně odpovídají inkluzím známým v safírech ze Srí Lanky (dříve Ceylon).

Spinely - na koruně jsou 2 druhy spinelů. První jsou jasně červené kameny pocházející stejně jako safíry nejspíše ze Srí Lanky, nelze však vyloučit ani jejich původ z Afghánistánu; méně pravděpodobný, ale přesto možný je původ z Barmy. Druhý typ spinelů má tmavší barvu a charakteristická je pro něj velká čistota. S největší pravděpodobností pocházejí z Badachšanu, tj. z území dnešního Afghánistánu. Tuto lokalitu zmiňuje ve svém cestopise Milion i Marco Polo, bohužel žádná nová těžba tam není známá.

Smaragdy -  jsou na koruně jen na obloucích, kde se jich nachází celkem 25. Prof. Kašpar sice uvádí, že pocházejí z Egypta, toto tvrzení však opírá jen o fakt, že jiné naleziště v době vzniku koruny nebylo známo. Studované inkluze v těchto smaragdech se však od egyptských liší. Proto se domníváme, že smaragdy koruny pocházejí z jiného zdroje, pravděpodobně z dnešního Afghánistánu, Pákistánu nebo Indie.

Rubíny - jako zdroje rubínů na koruně přicházejí v úvahu pouze dva zdroje: Srí Lanka nebo Barma. Oba byly v době vzniku koruny dobře známé.

Rubelit - původ velkého rubelitu (dřívějšího „rubínu“) je nejasný. Domníváme se, že může pocházet z dnešního Afghánistánu. Z této oblasti v současnosti pocházejí velmi podobné rubelity a právě tudy vedly obchodní cesty, po kterých se drahé kameny dostávaly ze Srí Lanky přes Indii do Evropy.

Akvamarín – původ velkého akvamarínu je nejasný. Valounky akvamarínu byly odedávna nacházeny spolu se safíry na Srí Lance, řada lokalit je ale známa i v Indii, Pákistánu a dalších zemích.

Použité typy brusů: Svatováclavská koruna zůstala nezměněna minimálně od roku 1387, proto představuje cenný zdroj při studiu vývoje brusů. Většina kamenů byla použita ve formě přírodních valounků, na povrchu pouze přileštěných. Značná část byla provrtána a původně byly navlečeny na šňůře. Tímto způsobem se nejčastěji pracovalo s drahokamy na Srí Lance, odkud většina kamenů pochází. I na způsobu provedení vrtu je patrný výrazný vývoj od zcela nepravidelných nekvalitních vrtů až po rovné vrty se stabilním průměrem. Vrty byly původně zřejmě vyplněny barvou, aby nebyly nápadné, ta se ale již dávno oloupala  a dnes jsou vidět v mikroskopu jen nepravidelné tmavší skvrny. Na koruně se nachází i několik kamenů, které mají primitivní typ symetrického brusu. Jsou to např. některé ze spinelů a safírů. Protože je jich málo, dá se předpokládat, že v době vzniku koruny byl tento typ brusů zcela nový. Nedá se ale odhadnout, jestli byly broušeny již v místě nálezu na Srí Lance nebo až v Evropě. Výjimečný je i velký safír, který je vybroušen do tvaru nízké čtyřboké pyramidy. Podobný typ brusu se objevuje i na několika safírech na tzv. koruně Karla Velikého, která je dnes uložena v klenotnici ve Vídni.

Cena drahokamů na koruně: O vyčíslení materiálové ceny drahých kamenů koruny se pokusil Kašpar (1946), který ji v roce 1945 odhadl na 27 000 000 Kčs, z toho 23 milionů připadá na safíry. Materiálová hodnota kamenů koruny je velmi vysoká, ale rozhodně ji převyšuje jejich hodnota historická. Ve srovnání se stejně starými a staršími královskými korunami v Evropě jsou totiž drahokamy na svatováclavské koruně nejkvalitnější a největší. Na novějších korunách potom převažují diamanty a perly, safíry v kvalitě srovnatelné se svatováclavskou korunou již podle dostupných údajů nikdy nebyly použity.

Drahé kameny na jablku a žezle

Na obvodu jablka se nacházejí čtyři červené spinely a čtyři modré safíry. Na křížku pak čtyři modré safíry a dva červené spinely.

Na žezle je celkem pět červených spinelů a čtyři modré safíry. Jeden ze dvou horních safírů (osmihranný oboustranný kabošon) je asterický.

Většina kamenů na jablku i žezlu je již broušena jako jednoduché symetrické tvary, ale některé vrtané valounky byly zřejmě převzaty z jiných, starších předmětů.

 Autor: Dr. Jaroslav Hyršl, zdroj: www.korunovacni-klenoty.cz