Asijská část Ruska (východně od Uralu)

Toto nejrozsáhlejší území bývalého Sovětského svazu je třeba stále považovat z geologického a také i mineralogického hlediska za území stále ještě málo probádané. Je to způsobeno tím, že za dob carského Ruska byla tomuto území věnována jen minimální pozornost. Především proto, že větší zpřístupňování těchto odlehlých končin začalo až od 20. let minulého století. Najdeme tu ovšem řadu i v celosvětovém ohledu významných ložisek a pro řadu chemických prvků je tato oblast významnou světovou zásobárnou (platinové kovy, zlato, nikl, cín, ale i diamanty.) Tak jako i v jiných oblastech bývalého Sovětského svazu, i zde došlo po jeho rozpadu na mnoha místech k útlumu nebo častěji i k zastavení těžby surovin.

Také geologický průzkum se v divokých 90. letech minulého století značně zúžil, a proto se také výskyty zajímavých minerálů z této oblasti omezovaly spíše jen na ložiska, která překonala toto krizové období, nebo ložiska zcela nově objevená či daná do provozu. Některé významné lokality se staly velice rychle pojmem na mineralogickém trhu a začaly zásobovat komerčním materiálem, ale často i vysoce estetickými ukázkami, světovou mineralogickou obec. Tak se minerály z některých bohatých lokalit, např. Malchan, Sljudjanka, Dalněgorsk, objevují na mineralogických burzách od poloviny 90. let minulého století zcela pravidelně a to mnohdy i ve velkém množství.

Z mimořádně bohatých ložisek niklu a platinových kovů – Norilska a Talnachu na severu Sibiře jsou  ukázky zdejších rud – mooihokeit, talnachit, a také typický a velice ceněný minerál sperrylit, zde nalézaný ve světové kvalitě. Rudy doplňují estetické vzorky doprovodné mineralizace – stilbit, apofylit, pektolit, okenit. Z lokality Tatarskoe pochází značně velký krystal pyrochloru – přes 5 cm.  Poměrně nová lokalita Rubcovskoe nabízí vzorky ryzí mědi a kupritu - velmi estetické a krystalově dokonalé.

Horniny Murunského alkalického masívu v Jakutsku poskytly již řadu nových minerálů, a také např. fialový drahý kámen čaroit, který si od poloviny 70. let minulého století začal podmaňovat svou ojedinělou krásou barev a struktur širokou laickou i odbornou veřejnost. Čaroit vyniká pestrostí zbarvení i struktur, mnohdy jej doprovází další minerály, které do něj často zarůstají, jako např. dlouhá stébla oranžového tinaksitu, jehlicovité agregáty nahnědlého tokkoitu, černozelená „sluníčka“ egirínu, perleťově lesklé narůžovělé tabulky fedoritu, tmavohnědý stébelnatý frankamenit a některé vzácné endemity jako tausonit, dalyit či murunskit. Z okraje Murunského masívu pochází také neobvyklá křemenná surovina, tzv. dianit, krásně sytě modrou barvou. Z Aldanského masívu to jsou nálezy dokonalých velkých černozelených osmistěnů spinelu (až přes 5 cm velké).  V Tažeranském masívu se vyskytují vzácné endemické minerály – azoproit a tažeranit. Od řeky Kurejky (lokalita Ozernaja) pochází vzácné nálezy pozemského železa (ne meteoritického původu) a z okolí řeky Viljuj granáty grossulary, stále ještě ne zcela vyjasněné pseudomorfózy nazývané „achtarandity“ a typické sloupcovité krystaly viljujitu (dnes již samostatný minerál příbuzný vesuvianu). Na lokalitě Menkjule se nalezly štěpné tabulky krásně žlutého auripigmentu o velikosti i přes 10 cm.

Z oblasti řeky Nižnaja Tunguska (řeka Nidym, Tura) pochází krásné a vysoce estetické ukázky kalcitu a doprovodných zeolitů. Převažují snopkovité srostlice stilbitu, bílé vatovité agregáty mordenitu (často zarůstající do opticky čistého kalcitu), překrásné perleťově lesklé, často oboustranně ukončené tabulkovité srostlice heulanditu a bílé kulovité krystaly analcimu (zde dosahující často úctyhodných rozměrů – rekordní krystaly měly velikost jako dětská hlava). Zvláštností jsou atypicky dlouze sloupcovité krystaly apofylitu (až přes 5 cm velké) a z oblasti popsaný nový minerál tungusit. Zdejší kalcity se těží jako kvalitní optická surovina a dají se fazetově brousit. Dokonale průhledné krystaly dosahují délky i přes 20 cm.

Z Dálného východu je nejdůležitější oblastí atraktivních mineralogických lokalit oblast kolem Dalněgorska, kde se nachází jednak několik lomů ložiska těženého na surovinu bóru, a také řada šachet a štol polymetalického revíru. Z ložisek bóru pochází atraktivní lesklý datolit (žlutý, zelený, namodralý), často ve značně velkých ukázkách, velké krystaly danburitu, (až přes 20 cm dlouhé), které dosahují někdy gemologické kvality a také atraktivní páskovaná zelenobílá surovina – datolit – wollastonitový skarn, který se úspěšně brousí a zpracovává jako oblíbený šperkařský a galanterní drahý kámen. Krásné jsou odsud i hřebenité srůsty sloupcovitých zelených krystalů hedenbergitu, jež zde dosahují světové kvality. Z rudních ložisek, kterými se Dalněgorsk (také Teťjuche) výrazně zapsal do paměti mineralogické veřejnosti, pochází řada unikátních dokonale krystalovaných nerostů. Jde především o špičkové tabulovité tombakové krystaly pyrhotinu (často i v bohatých srostlicích), tvarově velmi pestré ukázky stříbrošedého galenitu (krychle, osmistěny, tabulovitý vývin), neobvykle velké krystaly zlatožlutého chalkopyritu, či typicky schodovitě vyvinuté krystaly sfaleritu nebo dokonale omezené, často i velmi velké (i přes 3 cm) čerstvé krystaly arzenopyritu. Velkou pestrost barev i tvarů krystalů dosahuje také fluorit (zcela bezbarvý, zelený, dokonalé osmistěny, krychle), také mnohdy nalézaný v unikátních velkých krystalech a drúzách. Typickým doprovodným minerálem, který je velmi vyhledávaný, je zdejší manganaxinit. Drobnější nahnědlofialové drúzy hrotitých krystalů, ale i objemnější temně fialové drúzy vynikají svou křehkou krásou, ale i dokonalostí vývinu. Také kalcit na zdejších ložiscích dosahuje vynikající sbírkové úrovně. Je často opticky čistý, zarůstají do něj mnohé jiné minerály a někdy bývá na povrchu porostlý třpytivými krystaly apofylitu. Skvostné  jsou zejména zdejší manganokalcity, udivující svou velikostí (i přes 50 cm) i sytostí růžového zabarvení. Velkým pojmem jsou na mezinárodním mineralogickém trhu také zdejší ilvaity, které dosahují světové kvality. Také křemen udivuje svou krásou a např. zdejší červené tence sloupcovité krystaly nebo velice specifická forma křemene s destičkovitými otvory po vyloužených tence tabulkovitých krystalech kalcitu (tzv. papírový kalcit), byly vždy na mineralogických burzách velice ceněny. Nedaleká skarnová lokalita Siněrečenskoe (často omylem zařazovaná pod Dalněgorsk) nabízí neobvykle kvalitní dokonale omezené lesklé krystaly granátu andraditu (krystaly i přes 3 cm velké) a typické ukázky zeleného křemene prasemu, který se zde vyskytuje ve světově kvalitních exemplářích.

Z dalších odlehlých lokalit Dálného východu pochází krásné dokonale individualizované krystaly ametystu z Kedonu, zde i v neobvyklé formě pagodového růstu. Z ložiska Zabytoe pochází krásně vyvinuté lesklé krystaly topazu i s drobnějšími krystaly kassiteritu. Zvláštností je neobvyklý druh jaspisu z oblasti soutoku řek Ir a Nimi, tzv. irnimit, který vyniká pro jaspisy neobvyklou modrou barvou, způsobenou inkluzemi modrého nerostu richteritu.

Z Čukotky a jejího širšího okolí pochází kvalitní ukázky některých nerostů, které se však pro značnou nedostupnost těchto lokalit nikdy příliš na mineralogickém trhu nerozšířily. Jde zejména o krásné krystaly kassiteritu, wolframitu, topazu a scheelitu. (lokality Tenkergin, Iuľtin). Z lokality Pribrežnoe pochází značně velké, ale nepříliš vzhledné (jakoby ovětralé) ukázky krystalů ferroaxinitu (až 15 cm a více). Z Tamvatnej se zejména v 90. letech minulého století na mineralogických burzách hojně objevovaly vzorky se zelenými granáty – demantoidy. Krystaly byly obvykle světleji zabarvené, ale dosahovaly někdy až 5 mm.

Z Kamčatky se do širšího vědomí mineralogů zapsaly zejména nerosty vzniklé vulkanickou činností na zdejších sopkách Kjučevskaja, Tolbačik či Bezimjannyj vulkán. Vznikly tu a stále vznikají často velmi exotické minerály, jejichž sběr ale bývá velmi časově omezen (sezónní dostupnost, značná rozpustnost ve vodě a to i v běžném ovzduší). V podobném prostředí vznikl velmi raritní minerál rheniit  (přírodní sulfid rhenia). Jde o drobné stříbřité šupinky narostlé na puklinách vulkanické horniny z kráteru Kudrjavyj na ostrově Iturup, Kurilské ostrovy.

Rozsáhlá a nesmírně bohatá je oblast okolo jezera Bajkal a Zabajkalí. Z lokality Sljudjanka pochází krásné modrozelené sloupky apatitu, zarostlé obvykle do žlutooranžového kalcitu. Vyskytuje se tu také krásný pyroxen bajkalit – mimořádně dobře krystalovaný, nalezl se zde apatit, např. i unikátní 23 cm velký volný oboustranný krystal. Z poměrně blízkého okolí pochází krásně vybarvené ukázky lapisu lazuli (lazuritu), ve kterém lze někdy nalézt vzácnější akcesorie jako afghanit, tounkit nebo bystrit. Jde o kamenolomy Maloe Bystroe. Vzdálenější Zabajkalí je známé mnoha pověstnými drahokamovými lokalitami - Adunčilon, Šerlovaja gora, Nerčinsk, odkud se dostávaly již v carské době na mineralogický trh krásné topazy, akvamaríny, heliodory, turmalíny a jiné nerosty. Novodobější lokality v oblasti Malchanského masívu, známé nádhernými ukázkami zejména růžových turmalínů – rubelitů a zonálních turmalínů, lze směle zařadit co do kvality nalézaných vzorků k nejlepším světovým lokalitám svého druhu.

Z ostatních zajímavých nerostů těchto pegmatitových lokalit je třeba zmínit některé další vzácnější minerály jako bismut, danburit, pollucit, hambergit nebo kolumbit.

Z lokalit v okolí Koržunovskoe vynikají nálezy pěkných krystalů magnetitu či velké kulovité lupenité agregáty klinochloru, který se odsud úspěšně distribuuje často naleštěný v deskách nebo i ve formě šperků pod názvem serafinit. Pěkné ukázky pyritu, hematitu a epidotu ze zdejších ložisek také doplňují vzácné akcesorie, např. borát koržunovskit. Manganové a borátové ložisko Solongo v Burjatsku je známé velmi sytě vybarveným rodonitem s mnoha málo běžnými minerály v něj vrostlými (např. turneaureit, sonolit, alleghanyit, vimsit, johnbaumit. Pestrá je také zdejší vzácná parageneze borátů a doprovodných minerálů (např. burjatit, frolovit, kurčatovit, fedorovskit, solongoit, sachait, uralborit nebo daškovait a formicait). Velká těžená oblast ložisek s centrem v okolí Kličky je známa krásnými drúzami zeleného fluoritu a vynikajícími bohatými ukázkami zeolitu stelleritu (např. drúza přes 20 cm velká). Zde se nacházejí jedny z nejkvalitnějších vzorků tohoto vzácného zeolitu. Velmi poutavé jsou také dokonalé a krystalograficky pestré (zejména díky různým srůstům a inkluzím) optické krystaly křišťálu či přechody citrínu – záhnědy z lokality Perekatnoe. Zdejší krystaly vynikají obzvláště častými tzv. fantomy, které tu bývají zvýrazněny chlority, jílovými minerály či minerálním pigmentem. Ze stále těženého ložiska Inagli pocházejí krásné sytě zeleně vybarvené ukázky jednoho z nejlepších světových chromdiopsidů, který se brousí i do fazetových brusů a je velmi vyhledáván. V současnosti jde o nejkvalitnější světové vzorky tohoto kamene.

Text: RNDr. Luděk Kráčmar